Renesanční lékař Jan Jessenius

Jan Jessenius (1566–1621) pocházel z uherského zemanského rodu z obce Horní Jaseno, podle níž si také zvolil své příjmení. Narodil se však ve slezské Vratislavi, kde jeho nepříliš bohatá rodina sídlila. Studoval filozofii a medicínu na univerzitách ve Wittenbergu, Lipsku a hlavně na proslulé lékařské fakultě v Padově. Roku 1594 obdržel profesuru chirurgie a anatomie ve Wittenbergu, kde se později stal rektorem. Roku 1600 provedl první veřejnou pitvu v Praze, o které vydal tiskem i svůj záznam. Další dvě pitvy pak provedl v Praze roku 1605. O tři roky později se stal dvorským lékařem u císařova bratra a později císaře Matyáše. S ním se však rozešel, protože se vrátil k protireformační politice. 

Důsledky Bílé hory

V roce 1617 byl zvolen rektorem pražské univerzity, zejména z politických důvodů. Stal se jedním z hlavních diplomatů českých protestantských stavů. Proto byl také po bitvě na Bílé hoře zatčen a vyslýchán. Jan Jessenius marně spoléhal na své postavení lékaře i na své šlechtické přátele. Během pobytu ve vězení byl několikrát mučen.

Když ho pak 21. června 1621 čtvrtili s pomocí koní na Staroměstském náměstí (naštěstí až po usmrcení), mnoho lidí si mezi sebou povídalo, že si to jako jediný vlastně zaslouží. Za živa přece řezal mrtvé lidi, je to tedy spravedlivý boží trest.