Reklama


Řeší Planckova hvězda paradox černých děr? Může černá díra zmizet?

07.02.2015 - Michal Švanda


Reklama

I mezi laickými astronomy je obecně známo, že hvězdné černé díry představují konečný produkt gravitačního kolapsu velmi hmotných stálic v závěru jejich vývoje. V klasické představě je černá díra objektem s tak silnou gravitací, že úniková rychlost formálně překračuje nepřekročitelnou rychlost světla, a proto z jejího nitra nemůže nic uniknout. Navenek se pak taková černá díra projevuje pouze gravitačním působením, jež závisí na její hmotnosti.

Hawkingovo záření vs. ztráta informací

Podobu nitra černé díry neznáme, neboť tam neplatí známé fyzikální zákony. Taková představa se příliš nelíbí kvantovým fyzikům, neboť původní hvězda byla před kolapsem plná informací uložených v kvantových stavech jednotlivých atomů. Zmíněné informace se po nástupu singularity ztratí, což narušuje zákony zachování – vědci mluví o informačním paradoxu černých děr.

V roce 1974 přišel známý teoretický fyzik Stephen Hawking s myšlenkou procesu, který dnes označujeme jako Hawkingovo záření: vychází z představy kvantového vakua, jež není prázdné, nýbrž se v něm neustále vytvářejí páry částic a příslušných antičástic, které okamžitě anihilují. Tvorba odčerpá určité množství energie vakua, ovšem anihilace stejné množství energie opět uvolní, takže celková energetická bilance zůstává nulová.

Vypaří se černá díra?

Pokud však dojde k tvorbě páru částice–antičástice na hranici horizontu událostí černé díry, může se uvedená symetrie narušit: Zatímco jedna částice z páru spadne pod horizont událostí, druhá jej může opustit do okolního vesmíru. Černá díra by se pak pomalu vypařovala, a to tím rychleji, čím menší hmotnost by měla. Oprostíme-li se od představy singularity a připustíme-li, že kvůli kvantové mechanice má černá díra konečný rozměr (a tedy obří hustotu; kvantový limit tzv. Planckovy hustoty činí asi 5 × 1096 kg/m³), poklesne jednou horizont událostí pod tento konečný rozměr. Obsah černé díry by se pak opět objevil v pozorovatelném vesmíru a projevil by se velmi specifickým zářením v tvrdém oboru záření gama.

Takový objekt dostal označení Planckova hvězda, byť se o hvězdu v pravém slova smyslu nejedná. Jak zmíněné objekty, tak jejich teoretické vysvětlení zůstávají v současnosti přísně v hypotetické rovině. Nabízejí však zajímavé řešení informačního paradoxu černých děr.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 6/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Avalon

Kde: Britské ostrovy
První zmínka: 12. století

Bájný ostrov, na němž měl král Artuš najít svůj poslední odpočinek, získal své jméno po jablku. Poprvé se o něm zmiňuje anglický kněz Geoffrey of Monmouth ve svých latinských Dějinách britských králů, které dopsal někdy kolem roku 1136. 

Koncem 12. století oznámili mniši ze starobylého kláštera v Glastonbury, že objevili ostatky krále Artuše i královny. To by znamenalo, že se bájný Avalon nacházel právě zde. Toto zjištění vůbec není přitažené za vlasy − Glastonbury se skutečně nacházelo na ostrově uprostřed bažin a ve staré velštině se mu skutečně říkalo Ynys Afallach, tedy Ostrov jablek.

Zbožní obyvatelé prý tehdy v hloubce 5 m našli rakev s latinským nápisem: „Zde leží slavný král Artuš na ostrově Avalon.“ Uvnitř měly ležet kostry muže a ženy.

Ostatky byly později s velkou slávou a za přítomnosti krále Edwarda I. znovu pohřbeny a až do dob reformace jim byla projevována mimořádná úcta.

Vše do sebe krásně zapadá, dnešní historici jsou ale skeptičtí. Tehdejší mniši podle nich mohli fascinující nález zinscenovat, aby ekonomicky pomohli svému klášteru, který krátce předtím vyhořel.

Zajímavosti
Revue

Nesmírně rozpálený plynný obr KELT-9b je velice blízko své hvězdě

Vesmír

Brněnští Němci vítají 15. března 1939 německou armádu. Také Jan Svoboda měl k okupantům velmi blízko

Válka

Blízko vstupu do parku se tyčí i 150 metrů vysoká Babylonská věž (foto: Shutterstock)

 

Příroda

Celý proces probíhal za přítomnosti kněze s hlavou Anubise, boha zemřelých, pohřebišť a mumifikace, který byl nejčastěji zpodobňován jako šakal

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907