Revoluce na dvou kolech: Kdy vyjede první elektro-Harley?

22.06.2014 - Jan Miklín

Ještě nedávno by si to stěží kdo představil, ale je to tady. Harley-Davidson oznámil uvedení prvního elektrického motocyklu této legendární značky. Před startem prodeje jej ale čeká ještě testování na amerických silnicích


Reklama

V současné době se ročně prodají miliony elektrických dvoustopých vozidel, v 99 % případů však jde o skútry a různá elektrizovaná kola, vhodná na pojížďky po městě či dojíždění do zaměstnání. Klasické „velké“ motocykly výhradně na elektrický pohon se na silnicích téměř nevyskytují. Změní to koncept od Harley-Davidson?

Na zkoušku

Elektromotocykly jsou tiché, bez emisí, většinou i dostatečně hbité. Jejich největším problémem je nízká kapacita akumulátorů a tím i malý dojezd. Na jedno nabití elektromotocykly ujedou maximálně okolo 200 km, a dobití trvá i okolo hodiny. Dosud zveřejněné parametry elektrického Harleye jsou pro motorkáře zklamáním: dojezd pouhých 85 km a maximální rychlost 148 km/h ani slušné zrychlení z 0 na 100 km/h za 4 vteřiny nekompenzuje.

Project LiveWire, jak jej ve společnosti nazývají, není plánován přímo do sériové výroby. „Je to jen jeden díl ze skládačky naší snahy uchovat a obnovit svobodu jízdy pro další generace,“ říká prezident firmy Matt Levatich. Experti se shodují, že jde o první krok, jak motorkáře připravit na elektrickou motorku, a zároveň otestovat nové technologie. Tomu odpovídá i fakt, že prototypy bude v následujících měsících testovat několik desítek vybraných jezdců. Na první běžně prodávaný tiše bzučící Harley-Davidson si budou muset fanoušci silných motorek ještě pár let počkat.

  • Zdroj textu:

    mashable.com

  • Zdroj fotografií: Harley-Davidson

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907