Rezidence diktátorů: Jak odpočívali Hitler, Stalin, Kaddáfí nebo třeba Janukovyč

29.03.2015 - Martin Nekola

Pár měsíců staré záběry z luxusní rezidence svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče před námi – obyčejnými smrtelníky – opět odkryly roušku téměř nadpozemského života vládců moderních dějin

<h3>1. Orlí hnízdo k narozeninám</h3><p><strong>Kdo:</strong> Adolf Hitler<br /><strong>Kdy žil:</strong> 1889–1945</p><p>Orlí hnízdo u bavorského Berchtesgadenu bývalo uzavřeným horským komplexem, jejž propojovaly štoly, tunely a výtahové šachty. Na vrcholku Kehlstein stála ve výšce 1 834 metrů chata, <strong>kterou nechali nacisté vybudovat jako dar Adolfu Hitlerovi k padesátým narozeninám</strong>. Špičky režimu si zde užívaly čajové dýchánky a nádherný výhled do okolí, zatímco spřádaly plány na dobytí Evropy. Spojenecké letouny na konci války vybombardovaly sousední budovy, včetně hlavní Hitlerovy rezidence Berghof. Samotnou chatu později vyhodila do povětří spolková vláda, aby zamezila vzniku poutního místa extremistů.</p><p><strong>Dnes tu stojí restaurace, v každém ročním období plná turistů</strong>: kochají se scenérií, v ruce třímají tupláky piva a pochmurná historie pod hákovým křížem je pro ně nesmírně vzdálená v čase.</p>

1. Orlí hnízdo k narozeninám

Kdo: Adolf Hitler
Kdy žil: 1889–1945

Orlí hnízdo u bavorského Berchtesgadenu bývalo uzavřeným horským komplexem, jejž propojovaly štoly, tunely a výtahové šachty. Na vrcholku Kehlstein stála ve výšce 1 834 metrů chata, kterou nechali nacisté vybudovat jako dar Adolfu Hitlerovi k padesátým narozeninám. Špičky režimu si zde užívaly čajové dýchánky a nádherný výhled do okolí, zatímco spřádaly plány na dobytí Evropy. Spojenecké letouny na konci války vybombardovaly sousední budovy, včetně hlavní Hitlerovy rezidence Berghof. Samotnou chatu později vyhodila do povětří spolková vláda, aby zamezila vzniku poutního místa extremistů.

Dnes tu stojí restaurace, v každém ročním období plná turistů: kochají se scenérií, v ruce třímají tupláky piva a pochmurná historie pod hákovým křížem je pro ně nesmírně vzdálená v čase.

<h3>2. Zelená dača u Černého moře</h3><p><strong>Kdo:</strong> Josif Vissarionovič Stalin<br /><strong>Kdy žil:</strong> 1878–1953</p><p>Také Hitlerův konkurent v boji o titul nejkrvavějšího diktátora 20. století <strong>Josif Vissarionovič Stalin jezdil odpočívat na speciální místo – na svou daču u Soči</strong>. Černomořské letovisko měla ruská smetánka v oblibě už od dob cara, a podél pobřeží tak vyrůstal jeden pompézní palác za druhým. Stalinovo útočiště, vybudované roku 1936, však vynikalo skromností. Nacházelo se na kopečku s výhledem na záliv a pečlivě ho maskoval hustý háj. <strong>Jelikož měl sovětský vládce panickou hrůzu z převratů a atentátů, musela se celá budova natřít na zeleno, aby ještě více splynula s okolím</strong>.</p><p>V Soči se Stalin cítil relativně bezpečně a trávil tam až třetinu roku. Ovšem přestože mu vždy dělalo společnost jen nejužší stranické vedení a spolehlivá ochranka, nikdy se nekoupal v moři. <strong>Styděl se za odhalené tělo i nevelký vzrůst</strong>, proto se odmítal producírovat po oblázkové pláži, ale nechával si dovážet mořskou vodu do soukromého bazénu. <strong>Z obavy před jedem ji však museli po každém vykoupání vypustit a vyměnit</strong>. Později si diktátor pořídil ještě jednu luxusně vybavenou daču v Kuncevu západně od Moskvy. A právě tam 5. března 1953 – za ne zcela jasných okolností – zemřel.</p>

2. Zelená dača u Černého moře

Kdo: Josif Vissarionovič Stalin
Kdy žil: 1878–1953

Také Hitlerův konkurent v boji o titul nejkrvavějšího diktátora 20. století Josif Vissarionovič Stalin jezdil odpočívat na speciální místo – na svou daču u Soči. Černomořské letovisko měla ruská smetánka v oblibě už od dob cara, a podél pobřeží tak vyrůstal jeden pompézní palác za druhým. Stalinovo útočiště, vybudované roku 1936, však vynikalo skromností. Nacházelo se na kopečku s výhledem na záliv a pečlivě ho maskoval hustý háj. Jelikož měl sovětský vládce panickou hrůzu z převratů a atentátů, musela se celá budova natřít na zeleno, aby ještě více splynula s okolím.

V Soči se Stalin cítil relativně bezpečně a trávil tam až třetinu roku. Ovšem přestože mu vždy dělalo společnost jen nejužší stranické vedení a spolehlivá ochranka, nikdy se nekoupal v moři. Styděl se za odhalené tělo i nevelký vzrůst, proto se odmítal producírovat po oblázkové pláži, ale nechával si dovážet mořskou vodu do soukromého bazénu. Z obavy před jedem ji však museli po každém vykoupání vypustit a vyměnit. Později si diktátor pořídil ještě jednu luxusně vybavenou daču v Kuncevu západně od Moskvy. A právě tam 5. března 1953 – za ne zcela jasných okolností – zemřel.

<h3>3. Následník římského trůnu</h3><p><strong>Kdo:</strong> Benito Mussolini<br /><strong>Kdy žil:</strong> 1883–1945</p><p>Italský vůdce Benito Mussolini sám sebe vnímal jako pokračovatele římských císařů a toužil po obnově mocné středomořské říše. Zabral proto hned několik majestátních paláců, jež zdobil bílý mramor a umělecké sbírky nevyčíslitelné hodnoty. <strong>V honosné neoklasicistní vile Torlonia v centru Říma</strong>, kterou obýval mezi lety 1925 a 1943, nechal vybudovat například i kinosál a na zahradě tenisové kurty. Nepříznivý válečný vývoj a postup Spojenců přes Apeninský poloostrov ho však donutily přesídlit. Musel se i se svými nohsledy stáhnout na sever, kde následně založil Italskou sociální republiku s centrem v lázeňském městečku Salò.</p><p>O stát se ovšem jednalo pouze podle jména – <strong>byl to spíš německý protektorát</strong> – a ani sám Mussolini neměl ke své nelibosti věci zcela pod kontrolou. Raději se proto uchyloval do náručí milenky v paláci Feltrinelli na břehu lombardského Lago di Garda. V rozlehlých okolních parcích se mohl procházet a také vyjížďky na člunu po klidných vodách jezera mu dávaly zapomenout, že se hýčkané fašistické panství nenávratně rozpadá.</p><p><strong>Mussolini však paradoxně nikdy nenavštívil honosnou vilu v pohoří Profitis Ilias na Rhodosu, ačkoliv nese jeho jméno</strong>. Italové ostrov okupovali od roku 1912 a jistý snaživý guvernér sídlo uprostřed zalesněného svahu zabral a věnoval vůdci darem jako letní dům na roky penze. Jenže diktátora žádné klidné stáří nečekalo: zemřel kulkou partyzána a zrekonstruovaná vila na Rhodosu, marně vyhlížející svého nájemníka, pak desítky let chátrala.</p>

3. Následník římského trůnu

Kdo: Benito Mussolini
Kdy žil: 1883–1945

Italský vůdce Benito Mussolini sám sebe vnímal jako pokračovatele římských císařů a toužil po obnově mocné středomořské říše. Zabral proto hned několik majestátních paláců, jež zdobil bílý mramor a umělecké sbírky nevyčíslitelné hodnoty. V honosné neoklasicistní vile Torlonia v centru Říma, kterou obýval mezi lety 1925 a 1943, nechal vybudovat například i kinosál a na zahradě tenisové kurty. Nepříznivý válečný vývoj a postup Spojenců přes Apeninský poloostrov ho však donutily přesídlit. Musel se i se svými nohsledy stáhnout na sever, kde následně založil Italskou sociální republiku s centrem v lázeňském městečku Salò.

O stát se ovšem jednalo pouze podle jména – byl to spíš německý protektorát – a ani sám Mussolini neměl ke své nelibosti věci zcela pod kontrolou. Raději se proto uchyloval do náručí milenky v paláci Feltrinelli na břehu lombardského Lago di Garda. V rozlehlých okolních parcích se mohl procházet a také vyjížďky na člunu po klidných vodách jezera mu dávaly zapomenout, že se hýčkané fašistické panství nenávratně rozpadá.

Mussolini však paradoxně nikdy nenavštívil honosnou vilu v pohoří Profitis Ilias na Rhodosu, ačkoliv nese jeho jméno. Italové ostrov okupovali od roku 1912 a jistý snaživý guvernér sídlo uprostřed zalesněného svahu zabral a věnoval vůdci darem jako letní dům na roky penze. Jenže diktátora žádné klidné stáří nečekalo: zemřel kulkou partyzána a zrekonstruovaná vila na Rhodosu, marně vyhlížející svého nájemníka, pak desítky let chátrala.

<h3>4. Požitkář z partyzánského odboje</h3><p><strong>Kdo:</strong> Josip Broz Tito<br /><strong>Kdy žil:</strong> 1892–1980</p><p>Josip Broz Tito byl hrdinou partyzánského boje proti nacistům a po válce se stal prezidentem Jugoslávie. Cítil se natolik silný, že si troufl vzepřít se i Stalinovi. Země mu ležela u nohou, těšil se pověsti osvoboditele, všechna přání se mu plnila. A Tito si uměl užívat. <strong>Pořádal opulentní bankety, nechal si šít italské obleky na míru, pil nejdražší francouzská vína, vozil se americkými auty</strong>. Na svých jachtách, brázdících vody Jadranu, hostil světové státníky i filmové hvězdy. <strong>Perlou jeho panství se staly Brijunské ostrovy nedaleko istrijského přístavu Pula</strong>.</p><p>Nebyl rozhodně první, komu učarovaly – svá sídla si tu budovali už Římané, Benátčané či habsburská šlechta. Josip Tito si nechal na souostroví s bujnou vegetací a přívětivým klimatem postavit hned čtyři rezidence a trávil tam až polovinu roku. Plavidla jugoslávského námořnictva pak hlídkovala v blízkém okolí jen proto, aby prezidenta nikdo nevyrušoval. Veřejnost neměla na většinu ostrovů přístup a desítky let netušila, co vše ukrývají. V nejoblíbenější vile Bijela se nacházela plně vybavená tělocvična, bazény, vířivky a sauny. Vilu Jadranka zdobily vzácné kousky japonského umění a Brijunka zase ukrývala interiér z mramoru a drahocenných exotických dřevin.</p><p><strong>Nic se však nevyrovnalo čtvrtému domu na ostrůvku Vanga, který měl podobu futuristického chrámu: </strong>hosty vítaly prosklené stropy a bílé stěny, umělecká díla od Picassa a dalších modernistů, Tito si užíval i vlastní golfové hřiště, a dokonce safari s desítkami druhů exotických zvířat včetně slonů, zeber a tygrů.</p>

4. Požitkář z partyzánského odboje

Kdo: Josip Broz Tito
Kdy žil: 1892–1980

Josip Broz Tito byl hrdinou partyzánského boje proti nacistům a po válce se stal prezidentem Jugoslávie. Cítil se natolik silný, že si troufl vzepřít se i Stalinovi. Země mu ležela u nohou, těšil se pověsti osvoboditele, všechna přání se mu plnila. A Tito si uměl užívat. Pořádal opulentní bankety, nechal si šít italské obleky na míru, pil nejdražší francouzská vína, vozil se americkými auty. Na svých jachtách, brázdících vody Jadranu, hostil světové státníky i filmové hvězdy. Perlou jeho panství se staly Brijunské ostrovy nedaleko istrijského přístavu Pula.

Nebyl rozhodně první, komu učarovaly – svá sídla si tu budovali už Římané, Benátčané či habsburská šlechta. Josip Tito si nechal na souostroví s bujnou vegetací a přívětivým klimatem postavit hned čtyři rezidence a trávil tam až polovinu roku. Plavidla jugoslávského námořnictva pak hlídkovala v blízkém okolí jen proto, aby prezidenta nikdo nevyrušoval. Veřejnost neměla na většinu ostrovů přístup a desítky let netušila, co vše ukrývají. V nejoblíbenější vile Bijela se nacházela plně vybavená tělocvična, bazény, vířivky a sauny. Vilu Jadranka zdobily vzácné kousky japonského umění a Brijunka zase ukrývala interiér z mramoru a drahocenných exotických dřevin.

Nic se však nevyrovnalo čtvrtému domu na ostrůvku Vanga, který měl podobu futuristického chrámu: hosty vítaly prosklené stropy a bílé stěny, umělecká díla od Picassa a dalších modernistů, Tito si užíval i vlastní golfové hřiště, a dokonce safari s desítkami druhů exotických zvířat včetně slonů, zeber a tygrů.

<h3>5. Soudružská rekreace na Orlíku</h3><p><strong>Kdo:</strong> Antonín Novotný<br /><strong>Kdy žil:</strong> 1904–1975</p><p>V „hitparádě“ socialistického bloku se rozhodně neztratí dovolenkový komplex u přehrady Orlík, určený pro pohlaváry Komunistické strany Československa. <strong>Izolovaný areál o 470 hektarech u obce Vystrkov projektovali významní architekti, toho času pobývající v komunistických žalářích</strong>. Patnáct luxusních vil, hotel, restaurant či tenisové kurty a další příslušenství bylo zprovozněno v roce 1963 za éry Antonína Novotného.</p><p>Právě první muž země a generální tajemník v jedné osobě si nejlepší, prezidentskou vilu s velkou zahradou, bazénem a terasou užíval do sytosti. Ukrývala se na samotě v lesích a vedla k ní zvláštní silnice, aby soudruha prezidenta nikdo nevyrušoval při státnických povinnostech a úvahách o blahu lidu. Bohužel, Novotný nepatřil zrovna k nejpracovitějším představitelům státu a často prý uprostřed týdne nařídil řidiči, aby jej odvezl na Orlík na zahrádku. <strong>A občas s sebou brával i staré kamarády, aby po večerech mohli mastit mariáš</strong>.</p><p>Následně prezidentskou vilu využívali také <strong>Ludvík Svoboda</strong> a <strong>Gustáv Husák</strong>. V 90. letech tu řádily mafiánské celebrity v čele s <strong>Františkem Mrázkem</strong>, které rekreační komplex prostřednictvím nastrčených firem koupily. <strong>Nyní vily opět slouží k ubytování hostů, pouze ta prezidentská bohužel chátrá</strong>. Rekonstrukce i samotná údržba by však byly nesmírně nákladné, a tak architektonický skvost, zahalený hávem kontroverzní minulosti, pomalu pohlcuje zeleň.</p>

5. Soudružská rekreace na Orlíku

Kdo: Antonín Novotný
Kdy žil: 1904–1975

V „hitparádě“ socialistického bloku se rozhodně neztratí dovolenkový komplex u přehrady Orlík, určený pro pohlaváry Komunistické strany Československa. Izolovaný areál o 470 hektarech u obce Vystrkov projektovali významní architekti, toho času pobývající v komunistických žalářích. Patnáct luxusních vil, hotel, restaurant či tenisové kurty a další příslušenství bylo zprovozněno v roce 1963 za éry Antonína Novotného.

Právě první muž země a generální tajemník v jedné osobě si nejlepší, prezidentskou vilu s velkou zahradou, bazénem a terasou užíval do sytosti. Ukrývala se na samotě v lesích a vedla k ní zvláštní silnice, aby soudruha prezidenta nikdo nevyrušoval při státnických povinnostech a úvahách o blahu lidu. Bohužel, Novotný nepatřil zrovna k nejpracovitějším představitelům státu a často prý uprostřed týdne nařídil řidiči, aby jej odvezl na Orlík na zahrádku. A občas s sebou brával i staré kamarády, aby po večerech mohli mastit mariáš.

Následně prezidentskou vilu využívali také Ludvík Svoboda a Gustáv Husák. V 90. letech tu řádily mafiánské celebrity v čele s Františkem Mrázkem, které rekreační komplex prostřednictvím nastrčených firem koupily. Nyní vily opět slouží k ubytování hostů, pouze ta prezidentská bohužel chátrá. Rekonstrukce i samotná údržba by však byly nesmírně nákladné, a tak architektonický skvost, zahalený hávem kontroverzní minulosti, pomalu pohlcuje zeleň.

<h3>6. Dobré bydlo za vysokou zdí</h3><p><strong>Kdo:</strong> Kim Il-song (Kim Ir-sen)<br /><strong>Kdy žil:</strong> 1912–1994</p><p>Severní Korea zůstává prakticky odříznutá od zbytku světa. Tamní diktátorský režim dělá vše pro to, aby se nikdo nedozvěděl, co se v zemi děje. Přesto občas vyjdou na světlo děsivé příběhy uprchlíků – především o šokujících podmínkách v korejských koncentračních táborech.</p><p>O to více pobuřující je luxus, v jakém žije vládnoucí dynastie Kimů, která vlastní řadu přepychových sídel. Nejznámější z nich je <strong>Ryongsong</strong>, jen pár kilometrů od hlavního města Pchjongjangu. Stojí na pozemku o rozloze 12 km² a v roce 1983 jej nechal postavit vůdce Kim Il-song (podle chybného, avšak zažitého čtení Kim Ir-sen). Satelitní snímky ukazují, že se komplex skládá z řady budov, které ohraničuje vnější a vnitřní plot, zdi a střelecká stanoviště a údajně je chrání tadlové zbraně a rakety. <strong>Areál má dokonce vlastní vlakové nádraží a nachází se v něm rovněž opevněný podzemní komplex pro případ jaderné války</strong>. Rodina Kimů miluje koně, a proto si u Ryongsongu nechala vybudovat osobní jezdeckou dráhu s malou tribunou pro několik vyvolených. Hlavní rezidenci pak obklopují umělá jezírka i velký bazén s toboganem. Il-songův syn Kim Čong-il si také uměl užívat přepychu. Údajně vlastnil kolekci dvaceti tisíc DVD, jelikož měl v oblibě americké filmy, ročně utratil milion dolarů za dovezený koňak a pořídil si tucty luxusních automobilů.</p><p>Současný vládce Kim Čong-un si prý na nákladné předměty potrpí ještě víc. Snažil se například ze zahraničí dovézt vozy Mercedes-Benz, špičkové hudební nahrávací zařízení či desítky pian. Celkem za podobné libůstky v roce 2012 údajně utratil téměř 650 milionů dolarů.</p>

6. Dobré bydlo za vysokou zdí

Kdo: Kim Il-song (Kim Ir-sen)
Kdy žil: 1912–1994

Severní Korea zůstává prakticky odříznutá od zbytku světa. Tamní diktátorský režim dělá vše pro to, aby se nikdo nedozvěděl, co se v zemi děje. Přesto občas vyjdou na světlo děsivé příběhy uprchlíků – především o šokujících podmínkách v korejských koncentračních táborech.

O to více pobuřující je luxus, v jakém žije vládnoucí dynastie Kimů, která vlastní řadu přepychových sídel. Nejznámější z nich je Ryongsong, jen pár kilometrů od hlavního města Pchjongjangu. Stojí na pozemku o rozloze 12 km² a v roce 1983 jej nechal postavit vůdce Kim Il-song (podle chybného, avšak zažitého čtení Kim Ir-sen). Satelitní snímky ukazují, že se komplex skládá z řady budov, které ohraničuje vnější a vnitřní plot, zdi a střelecká stanoviště a údajně je chrání tadlové zbraně a rakety. Areál má dokonce vlastní vlakové nádraží a nachází se v něm rovněž opevněný podzemní komplex pro případ jaderné války. Rodina Kimů miluje koně, a proto si u Ryongsongu nechala vybudovat osobní jezdeckou dráhu s malou tribunou pro několik vyvolených. Hlavní rezidenci pak obklopují umělá jezírka i velký bazén s toboganem. Il-songův syn Kim Čong-il si také uměl užívat přepychu. Údajně vlastnil kolekci dvaceti tisíc DVD, jelikož měl v oblibě americké filmy, ročně utratil milion dolarů za dovezený koňak a pořídil si tucty luxusních automobilů.

Současný vládce Kim Čong-un si prý na nákladné předměty potrpí ještě víc. Snažil se například ze zahraničí dovézt vozy Mercedes-Benz, špičkové hudební nahrávací zařízení či desítky pian. Celkem za podobné libůstky v roce 2012 údajně utratil téměř 650 milionů dolarů.

<h3>7. Diktátor a mořská panna</h3><p><strong>Kdo:</strong> Muammar Kaddáfí<br /><strong>Kdy žil:</strong> 1942–2011</p><p><em>„Nemůžu uvěřit, že jsme tady,“</em> svěřil se třiadvacetiletý bojovník Falima novinářům. <em>„On tady měl všechno, co potřeboval. A vy, lidé ze Západu, jste mu pomáhali zůstat u moci.“</em> Psal se srpen 2011 a po rezidenci <strong>Báb al-Azízíja</strong> libyjského vůdce Muammara Kaddáfího se procházeli rebelové. <strong>V komplexu našli řadu uměleckých děl, nástěnných maleb i replik nábytku ze 14. století</strong>. A samozřejmě velký bazén. Despotický vládce však proslul tím, že často přebýval ve velkém klimatizovaném stanu, který si s sebou bral i na cesty.</p><p><strong>Součást areálu tvořila také bývalá diktátorova rezidence, jež sloužila jako mauzoleum jeho adoptované dcery Hany</strong> – údajně zemřela v roce 1986 při americkém bombardování a nábytek v její ložnici nyní chránily skleněné vitríny. Rebelové narazili i na řadu bizarností – například na album s fotkami americké političky Condoleezzy Riceové, pro kterou měl Kaddáfí slabost. <strong>Kromě soukromé zoologické zahrady či kolotoče v podobě obří čajové konvice s hrníčky pak nelze ve výčtu zvláštností opomenout ani slavný monument – pěst, jež svírá americkou stíhačku</strong>. V luxusu žila před pádem režimu také diktátorova jediná vlastní dcera Ajša, do jejíhož domu rebelové rovněž pronikli a našli v něm mimo jiné pozlacený gauč ve tvaru mořské panny s její vlastní podobou.</p><p>Povstalci celou Kaddáfího rezidenci značně zdevastovali, ale podle posledních zpráv má v budoucnu sloužit jako zábavní park.</p>

7. Diktátor a mořská panna

Kdo: Muammar Kaddáfí
Kdy žil: 1942–2011

„Nemůžu uvěřit, že jsme tady,“ svěřil se třiadvacetiletý bojovník Falima novinářům. „On tady měl všechno, co potřeboval. A vy, lidé ze Západu, jste mu pomáhali zůstat u moci.“ Psal se srpen 2011 a po rezidenci Báb al-Azízíja libyjského vůdce Muammara Kaddáfího se procházeli rebelové. V komplexu našli řadu uměleckých děl, nástěnných maleb i replik nábytku ze 14. století. A samozřejmě velký bazén. Despotický vládce však proslul tím, že často přebýval ve velkém klimatizovaném stanu, který si s sebou bral i na cesty.

Součást areálu tvořila také bývalá diktátorova rezidence, jež sloužila jako mauzoleum jeho adoptované dcery Hany – údajně zemřela v roce 1986 při americkém bombardování a nábytek v její ložnici nyní chránily skleněné vitríny. Rebelové narazili i na řadu bizarností – například na album s fotkami americké političky Condoleezzy Riceové, pro kterou měl Kaddáfí slabost. Kromě soukromé zoologické zahrady či kolotoče v podobě obří čajové konvice s hrníčky pak nelze ve výčtu zvláštností opomenout ani slavný monument – pěst, jež svírá americkou stíhačku. V luxusu žila před pádem režimu také diktátorova jediná vlastní dcera Ajša, do jejíhož domu rebelové rovněž pronikli a našli v něm mimo jiné pozlacený gauč ve tvaru mořské panny s její vlastní podobou.

Povstalci celou Kaddáfího rezidenci značně zdevastovali, ale podle posledních zpráv má v budoucnu sloužit jako zábavní park.

<h3>8. Nevkus pana Janukovyče</h3><p><strong>Kdo:</strong> Viktor Janukovyč<br /><strong>Kdy žil:</strong> 1950–dosud žije</p><p>Když před rokem události na kyjevském Majdanu smetly Viktora Janukovyče, nedostal tehdejší ukrajinský prezident šanci zachránit svůj rozsáhlý majetek. Demonstranty, kteří pronikli do jeho kdysi přísně střeženého sídla Mežyhirja asi třicet kilometrů od hlavního města, tak čekal šok. <strong>Na pozemku o rozloze 140 hektarů našli palác, jehož cena se odhaduje zhruba na dvě miliardy korun</strong>. Má vlastní zoo, jezírka s vodotrysky, sloupořadí v zahradách a v nedaleké zátoce kotví replika galeony, kde se konaly honosné večeře. Místo přetéká zlatem a mramorem, tak jak to mají vládci Východu rádi.</p><p>Na hlavní rys prezidentova „vkusu“, tedy zálibu ve zlatě a buranství, se zaměřili také organizátoři výstavy Národního muzea umění v Kyjevě – prezentovali na ní největší výstřelky z vily někdejšího prvního muže Ukrajiny.</p>

8. Nevkus pana Janukovyče

Kdo: Viktor Janukovyč
Kdy žil: 1950–dosud žije

Když před rokem události na kyjevském Majdanu smetly Viktora Janukovyče, nedostal tehdejší ukrajinský prezident šanci zachránit svůj rozsáhlý majetek. Demonstranty, kteří pronikli do jeho kdysi přísně střeženého sídla Mežyhirja asi třicet kilometrů od hlavního města, tak čekal šok. Na pozemku o rozloze 140 hektarů našli palác, jehož cena se odhaduje zhruba na dvě miliardy korun. Má vlastní zoo, jezírka s vodotrysky, sloupořadí v zahradách a v nedaleké zátoce kotví replika galeony, kde se konaly honosné večeře. Místo přetéká zlatem a mramorem, tak jak to mají vládci Východu rádi.

Na hlavní rys prezidentova „vkusu“, tedy zálibu ve zlatě a buranství, se zaměřili také organizátoři výstavy Národního muzea umění v Kyjevě – prezentovali na ní největší výstřelky z vily někdejšího prvního muže Ukrajiny.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Podle vědců bychom se při hledání mimozemského života měli zaměřit především na exoplanetyu oranžových trpaslíků.

Vesmír

V prvních letech vládnutí to rozhodně žádná selanka nebyla – roku 1853 se císaře neúspěšně pokusil zabít maďarský nacionalista.

Historie

Diego Velázquez: Vévoda Olivares na koni

Obraz Vévoda Olivares na koni (1634) od španělského malíře Diega Velázqueze upozorňuje na stoupající hladiny světových oceánů.

Revue

Jeffersonův dům vznikl jako plantážnické sídlo.

Zajímavosti

Málokdy se stává, aby člověk pod hladinou moře viděl tolik langust pohromadě. Tady jimi bylo okolí stoletého vraku doslova přecpáno

Příroda

Autonomní kabina projektu CAPRI.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907