Rodí se hvězdy častěji v kupách, či samostatně?

Hvězdy vznikají z mohutného prachoplynného oblaku (též obřího molekulového mračna). Takové mlhoviny jsou na počátku velmi řídké, řidší než nejlepší pozemské technické vakuum, avšak jsou velmi rozměrné (typicky stovky světelných let) a vzhledem ke své velikosti obsahují značné množství plynu, až v milionech hmotností Slunce.

Jakmile je tento oblak vyveden z hydrostatické rovnováhy, začne samovolně gravitačně kolabovat. Kolaps probíhá hierarchicky a až ze zhustků (globulí) s hmotností srovnatelnou s hmotnostmi hvězd také hvězdy skutečně vznikají. Je tedy zřejmé, že z jednoho molekulového mračna se zrodí desítky až desetitisíce hvězd téměř současně, podle toho, jak rychle jejich tvorba oblakem prostupuje.

Vzniknou-li současně pouze obří hvězdy spektrálních typů O a B, intenzivním hvězdným větrem vyfoukají zbývající materiál, a neumožní tak zrod podstatného množství hvězd menších hmotností. Zmíněné hvězdy tvoří na obloze dobře rozlišitelné tzv. O-B asociace. Pokud vznikají hvězdy všech hmotností, mluvíme o otevřené hvězdokupě. Oba typy útvarů jsou dlouhodobě nestabilní, přičemž vzájemné rychlosti hvězd vedou k postupnému rozplynutí kupy nejvýše po několika miliardách let.