Rodí se hvězdy častěji v kupách, či samostatně?

18.10.2014 - Michal Švanda


Reklama

Hvězdy vznikají z mohutného prachoplynného oblaku (též obřího molekulového mračna). Takové mlhoviny jsou na počátku velmi řídké, řidší než nejlepší pozemské technické vakuum, avšak jsou velmi rozměrné (typicky stovky světelných let) a vzhledem ke své velikosti obsahují značné množství plynu, až v milionech hmotností Slunce.

Jakmile je tento oblak vyveden z hydrostatické rovnováhy, začne samovolně gravitačně kolabovat. Kolaps probíhá hierarchicky a až ze zhustků (globulí) s hmotností srovnatelnou s hmotnostmi hvězd také hvězdy skutečně vznikají. Je tedy zřejmé, že z jednoho molekulového mračna se zrodí desítky až desetitisíce hvězd téměř současně, podle toho, jak rychle jejich tvorba oblakem prostupuje.

Vzniknou-li současně pouze obří hvězdy spektrálních typů O a B, intenzivním hvězdným větrem vyfoukají zbývající materiál, a neumožní tak zrod podstatného množství hvězd menších hmotností. Zmíněné hvězdy tvoří na obloze dobře rozlišitelné tzv. O-B asociace. Pokud vznikají hvězdy všech hmotností, mluvíme o otevřené hvězdokupě. Oba typy útvarů jsou dlouhodobě nestabilní, přičemž vzájemné rychlosti hvězd vedou k postupnému rozplynutí kupy nejvýše po několika miliardách let.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 12/2013

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

První žena na vrcholu Čo Oju. V Československu se ovšem o jejím úspěchu informovat nesmělo.

Zajímavosti

Co lidem způsobí celoživotní osvětlení elektronikou?

Věda

Pro císaře pracovalo asi 50 zlatníků

Historie

Nad původem rychlých rádiových záblesků si vědci lámou hlavu už přes deset let

Vesmír

Osamělý britský voják drží hlídku během bojů na Sommě, léto 1916

Válka
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907