Rodí se hvězdy častěji v kupách, či samostatně?

18.10.2014 - Michal Švanda


Reklama

Hvězdy vznikají z mohutného prachoplynného oblaku (též obřího molekulového mračna). Takové mlhoviny jsou na počátku velmi řídké, řidší než nejlepší pozemské technické vakuum, avšak jsou velmi rozměrné (typicky stovky světelných let) a vzhledem ke své velikosti obsahují značné množství plynu, až v milionech hmotností Slunce.

Jakmile je tento oblak vyveden z hydrostatické rovnováhy, začne samovolně gravitačně kolabovat. Kolaps probíhá hierarchicky a až ze zhustků (globulí) s hmotností srovnatelnou s hmotnostmi hvězd také hvězdy skutečně vznikají. Je tedy zřejmé, že z jednoho molekulového mračna se zrodí desítky až desetitisíce hvězd téměř současně, podle toho, jak rychle jejich tvorba oblakem prostupuje.

Vzniknou-li současně pouze obří hvězdy spektrálních typů O a B, intenzivním hvězdným větrem vyfoukají zbývající materiál, a neumožní tak zrod podstatného množství hvězd menších hmotností. Zmíněné hvězdy tvoří na obloze dobře rozlišitelné tzv. O-B asociace. Pokud vznikají hvězdy všech hmotností, mluvíme o otevřené hvězdokupě. Oba typy útvarů jsou dlouhodobě nestabilní, přičemž vzájemné rychlosti hvězd vedou k postupnému rozplynutí kupy nejvýše po několika miliardách let.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 12/2013

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907