Rodiče proti svým dětem: Infanticida aneb vraždění neviňátek

09.02.2017 - Jaroslav Petr

V období péče o mláďata procházejí živočichové stavem hluboké vnitřní rozpolcenosti. Na jedné straně je žádoucí, aby byli vysoce agresivní ke všem, kteří by mohli jejich potomky ohrozit. Na straně druhé se však tato agresivita nesmí ani v nejmenším dotknout mláděte. Křehké tělíčko potomka by nemuselo nešetrné zacházení vydržet

Liška polární (Alopex lagopus) -<p>Hlučný přelet stíhačky nad farmou se stříbrnými liškami, vyvolal šok u samic, které nedávno vrhly mláďata. Většina matek svá mláďata sežrala (Snímek je ilustrativní)</p>
Liška polární (Alopex lagopus) -

Hlučný přelet stíhačky nad farmou se stříbrnými liškami, vyvolal šok u samic, které nedávno vrhly mláďata. Většina matek svá mláďata sežrala (Snímek je ilustrativní)


Reklama

Slavný rakouský zoolog Konrad Lorenz demonstroval toto rozpolcené chování u krůtí matky, která vyseděla mláďata. Krůta útočila na všechno, co se pohybovalo v blízkosti hnízda. Zvláště ji popudilo cokoli, co bylo pokryté chlupy. Tato reakce zaručí, že matka nebude shovívavá třeba k tchoři, který by si na jejích mláďatech rád smlsnul. Mláďata porostlá jemným chlupovitým peřím ale krůta od samého začátku tolerovala. Při pokusech se ukázalo, že smír s matkou si krůtí mládě zajišťuje neustálým pípáním.

Pokud necháme sedět na vejcích hluchou krůtu, probíhá všechno tak, jak má. Až do vyklubání mláďat. Neslyšící matka krůťata ihned po vylíhnutí jedno po druhém zabije. Reaguje totiž pouze na zrakový vjem, jenž ji varuje před „nebezpečnou cizí chlupatou věcí u hnízda“. Prosbu o milost v podobě pípání mláděte hluchá krůta neslyší a nemůže se podle ní zařídit.

TIP: Rakovinou stíhaný tasmánský čert aneb Ďábel u brány pekelné

O tom, jak křehká je rovnováha mezi agresí vůči okolí a péčí o mláďata, svědčí situace, kdy je matka vystavena silnému stresu. Například hlučný přelet stíhačky nad farmou se stříbrnými liškami, vyvolal šok u samic, která nedávno vrhly mláďata. Většina matek svá mláďata sežrala.

Jiné případy infanticidy lze chápat jako pokračování neúprosného boje  s dospělým  sokem. U medvědů hnědých, pum horských nebo lvů se samci po obsazení teritoria rychle zbaví mláďat, která s místními samicemi zplodil jejich předchůdce. Samice, která kojí mládě, nemůže rychle zabřeznout. Noví vládci teritoria ale nechtějí čekat, až matka mládě odchová. Jeho zavražděním urychlí u matky obnovení pohlavního cyklu a schopnost znovu počít.

  • Zdroj textu:

    Příroda 10/2010

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kyjonožec Eurypterus dosahoval délky 1,3 metru. Největší druhy ale dorůstaly až tří metrů.

Věda
Zajímavosti

O zdroji potravy se netopýři nechají poučit nejen od svých nejbližších příbuzných, ale také od příslušníků jiného druhu.

Příroda

Proudy plynu ve spirální galaxii NGC 4321.

Vesmír
Historie

Locusta (vlevo) prý zabila stovky Římanů. Lucrezia Borgia zase patřila k velmi vzdělaným ženám.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907