Reklama


Rub a líc Hongkongu: Odvrácená strana života ve městě luxusu

10.11.2018

Někdejší britská kolonie Hongkong neboli „voňavý přístav“ je už 22 let zvláštní autonomní oblastí Číny. Za tu dobu se proměnila v rekordně bohatý region s jednou z nejliberálnějších ekonomik světa a právem patří mezi tzv. asijské tygry. Život v přepychových kulisách však nemusí být peříčko

<p>Odvrácenou tváří velkoměsta lesknoucího se přepychem jsou astronomické životní náklady. Pětina obyvatel žije pod hranicí chudoby. </p>

Odvrácenou tváří velkoměsta lesknoucího se přepychem jsou astronomické životní náklady. Pětina obyvatel žije pod hranicí chudoby. 


Reklama

Centrálním motivem hongkongské vlajky je květ „orchidejového stromu“ Bauhinia blakeana. Vlajka vznikla v dubnu 1990, poprvé ale byla vyvěšena až 1. července 1997

Třebaže Hongkong zaujímá jen osm promile celkového území říše středu, hraje nezastupitelnou roli na světové hospodářské scéně. Tamní přístav se řadí k nejvytíženějším námořním uzlům planety a futuristické panoráma stovek mrakodrapů zastřešuje globální finanční centrum. Že je něco takového možné ve stínu socialistické Číny, zajišťuje smlouva z roku 1997: Na 50 let neumožňuje žádné zásahy do hongkongského ekonomického a právního systému, a s výjimkou zahraniční politiky je tak místní vláda na Pekingu zcela nezávislá.

Život v kleci

Sedm milionů lidí žijících na území o velikosti Karlovarského kraje vyneslo Hongkongu čtvrtou příčku na seznamu lokalit s nejvyšší hustotou zalidnění. Na 1 km² tam průměrně připadá 6,5 tisíce obyvatel, v obchodní čtvrti Kowloon jde dokonce o neuvěřitelných 43 tisíc. Nezbývá než růst do výšky, a nikde jinde na světě proto nenajdete tolik mrakodrapů: V Hongkongu dnes stojí přes 1 200 budov vyšších než 100 metrů, což je například v porovnání s New Yorkem dvojnásobek. 

TIP: Bydlení v kleci: Otřesné životní podmínky nejchudších obyvatel Hongkongu

Prostoru k bydlení je tak málo, že klasické byty místní obyvatelé v podstatě neznají. Čtvrt milionu z nich se tísní v miniaturních kamrlících, ne větších než 12 m², jež nechvalně prosluly jako „rakve“ či „klece“. V jednom se přitom často mačká celá rodina. Ani tak nedůstojné podmínky však nejsou zadarmo: Nájemci platí v přepočtu i 5 000 Kč měsíčně. Podnikatelé orientovaní na zámožnou klientelu zkoušejí, kam až mohou zajít. Nedávno si třeba jeden tamní supermarket vysloužil kritiku, když nabízel jednotlivě zabalené jahody z Japonska za přepočtenou cenu 550 Kč za kus.

Statisíce chudých

Na první pohled by náhodný návštěvník mohl nabýt dojmu, že pohádkové bohatství vytváří ideální kulisy pro nadstandardní způsob života. Vždyť v Hongkongu jezdí nejvíc Rolls-Royců v přepočtu na osobu, cinkot tamních dolarů je slyšet na každém kroku a ve městě panuje dnem i nocí čilý ruch, který roztáčí kola obří ekonomiky stojící na zábavním a technologickém průmyslu. Na každých 300 obyvatel pak připadá jedna restaurace, což představuje vůbec nejvyšší číslo na světě

Většina turistů však při procházkách po luxusních bulvárech mine oblasti, jimiž se už bohatá megalopole nejspíš chlubit nebude. Odvrácenou tváří velkoměsta lesknoucího se přepychem jsou totiž právě astronomické životní náklady. Zatímco počet miliardářů stoupá rekordním tempem, pětina obyvatel, tedy víc než milion lidí, žije pod hranicí chudoby. Přesto se místní těší překvapivě dobrému zdraví: Průměrný občan Hongkongu má naději dožít se 83,7 roku, a hned po Japoncích jde tedy o druhý nejvitálnější národ na světě.  

Město temnoty

Na počátku 19. století vzniklo na poloostrově Kowloon opevněné sídlo, které si později udrželo nezávislost na britské nadvládě. Po druhé světové válce sloužilo jako útočiště pro čínské uprchlíky a stalo se z něj de facto ghetto zcela izolované od zbytku Hongkongu, nechvalně proslulé vysokou kriminalitou a prodejem drog. Po násilném vystěhování obyvatel došlo v letech 1991–1994 k demolici a někdejší „město temnoty“ nahradil park.

STRUČNÉ DĚJINY

Stěžejní období hongkongských dějin se sice odehrává teprve v posledních dekádách, ovšem podle archeologických nálezů sahá nejstarší historie místa až do doby kamenné. Kolem 2. století př. n. l. se území začlenilo pod sousední čínskou říši a započala dvě tisíciletí společného soužití. Vzhledem ke své poloze sloužil Hongkong odnepaměti jako přístav, využívající rybářství, lov perel a těžbu soli, a posléze i jako obchodní křižovatka. 

Přicházejí Evropané

Roku 1513 stanuli na pobřeží osídleném pouze čínskou populací první Evropané – konkrétně Portugalci, kteří zřídili obchodní stanici v sousedním Macau. Vzápětí se o oblast začali zajímat Britové, ve snaze uspokojit evropskou poptávku po lukrativním čínském zboží. Na přelomu 17. a 18. století soustředila své aktivity do míst britská Východoindická společnost. Její zájem vyvrcholil vojenským vpádem, jenž vedl v roce 1842 k nucenému podpisu Nankingské smlouvy. Pro Číňany to znamenalo postoupit Hongkong a přilehlé oblasti Velké Británii až do roku 1997.

Deštníkové protesty

Obě mocnosti se zároveň dohodly, že po vypršení smlouvy se území vrátí pod správu Číny, ale zachová si status zvláštní administrativní zóny. Dohoda počítala s tím, že Čína bude respektovat princip „jedna země, dva systémy“ a po následujících 50 let – tedy až do roku 2047 – nijak nezasáhne do místní svobodné ekonomiky. Peking se přesto snaží udržet v Hongkongu svůj vliv. Když v roce 2014 zamezil svobodným volbám nového vůdce, oblast na několik měsíců ochromily masové demonstrace. Prodemokraticky smýšlející obyvatelé vyjádřili při tzv. deštníkové revoluci svůj odpor vůči čínské vládě a požadovali úplnou suverenitu. Otázka budoucího směřování Hongkongu zůstává dodnes nevyřešená. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: 7 409 800; očekávaná doba dožití: 83,7 roku; prům. počet dětí: 1,20 na ženu; věková struktura: 16,7 % obyv. do 19 let, 14,21 % obyv. starších 65 let; náboženství: 83 % čínské lidové náboženství, 11,6 % křesťanství, 4 % islám, 1,4 % ostatní; oficiální jazyky: čínština a angličtina; obyv. pod hranicí chudoby: 20 %; gramotnost: 99 %.

Politika

Státní zřízení: zvláštní správní oblast Číny; vůdkyně: Carrie Lamová; volby: parlamentní volby se konají každé čtyři roky. 

Ekonomika

HDP na hlavu: 64 533 USD (odhad z r. 2016; ČR – 18 266 USD); měna: hongkongský dolar, s kurzem 1 : 2,90 Kč.

GEOGRAFIE

Rozloha: 2 755 km², zhruba jako Lucembursko; charakter území: poměrně hornaté, značná část pobřeží byla rekultivována; podnebí: subtropické, s mírnými a suchými zimami a horkými, vlhkými léty (monzunové deště); min. noční / max. denní teploty (°C): leden–březen 14–17/19–21, duben–červen 20–27/25–30, červenec–září 26–27/30–32, říjen–prosinec 15–23/21–28; nejnižší a nejvyšší bod: Jihočínské moře (0 m) / Tai Mo Shan (957 m). 

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Velké zemětřesení v roce 1923 usmrtilo přes 100 tisíc lidí. Ještě silnější bylo to z roku 2011 při kterém zemřelo okolo 16 tisíc lidí.

Zajímavosti

Do Evropy se orientální parfémy dostaly s křižáckými vojsky. Vzbudily nadšení a obrovský zájem. Netrvalo dlouho a první ryze evropský parfém byl na světě. Ve 14. století si jej pro sebe nechala namíchat uherská královna Alžběta.

Historie

Australský pikachu je barevná mutace vačnatce jménem kusu liščí. 

Věda

Kosmická loď Dragon během mise CRS-10.

Vesmír
Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907