Rusko-německý experiment v ohrožení: Družice s gekony na palubě neodpovídá

26.07.2014 - Martin Reichman

Měl to být standardní biologicko-fyzikální experiment. Ruská sonda s živými gekony a dalším biologickým materiálem na palubě ale přestala komunikovat s řídícím střediskem


Reklama

Oživeno 27. července: Technikům se podařilo navázat spojení s družicí, takže projekt by měl pokračovat podle plánu.


 

Sedmitunová ruská raketa Sojuz, s nákladem 860 kilogramů vědeckých přístrojů, odstartovala 18. července z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Raketa na oběžnou dráhu vynesla družici Foton M4, v jejíchž útrobách se nachází živí gekoni, mouchy octomilky, vajíčka hedvábníku, houby a semena vyšších rostlin. Cílem experimentu bylo zkoumání vlivu kosmického záření na tyto biologické organismy.

Start podle informací ruské Federální kosmické agentury proběhl podle očekávání a družice Foton-M4 byla vypuštěna na oběžnou dráhu. Na ní měla strávit ve výšce 600 km dva měsíce. Poté se měl její sférický modul vybavený tepelnými štíty vrátit zpátky pomocí padáku.

Zhacený experiment?

Ruská média ale s odvoláním na informace agentury Roskosmos nyní uvedla, že družice přestala komunikovat se svým řídícím střediskem. Podle pracovníků Roskosmosu družice vysílá do řídícího střediska signály, komunikace opačným směrem ale nefunguje. Příčina zatím není jasná. Experti sice nepovažují družici za definitivně ztracenou, připouštějí ale, že provedení plánovaných vědeckých experimentů je v ohrožení. Pikantní na celé věci je, že současná mise družice FOTON-M4 měla být poslední v rámci série 16 letů programu FOTON. V budoucnosti se pro podobné experimenty počítalo s využitím stacionární družice.

Společný rusko-německý experiment měl kromě biologického materiálu zkoumat i chování polovodičových krystalů ve stavu mikrogravitace. Vědci měli v plánu roztavit polovodičové materiály (germanium, křemík a kadmium-zinek-tellur) ve speciální peci s označením POLIZON-2. Po roztavení a postupném ochlazování dochází u těchto materiálů k přeměně jejich krystalů. Cílem bylo ověřit, zda výsledky v prostředí mikrogravitace budou stejné, jako na Zemi. Od experimentu si vědci slibují posun ve vývoji nových typů solárních článků, světlo emitujících diod, tranzistorů a dalších elektrotechnických materiálů.

  • Zdroj textu:

    Roskosmos/DLR

  • Zdroj fotografií: Roskosmos/DLR

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bílý slon je absolutní a finančně velmi nákladnou přítěží, kterou ale nemůžete nepřijmout

Historie
Válka

Dineobellator žil ve světě těsně před dopadem osudového meteoritu.

Věda

Slayton během výcviku na trenažéru v Houstonu - lékaři mu diagnostikovali vzácnou srdeční vadu. Ani je však nenapadlo ho vyřadit z přípravy ke kosmickým letům.

Vesmír

Historie Leptis Magna byla krátká, avšak oslňující. Město vzniklo v 7. století př. n. l. coby obchodní přístav Féničanů a dlouho tvořilo součást Kartága. 

Cestování

V Zoo Praha se narodilo mládě slona indického.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907