Rusko-německý experiment v ohrožení: Družice s gekony na palubě neodpovídá

26.07.2014 - Martin Reichman

Měl to být standardní biologicko-fyzikální experiment. Ruská sonda s živými gekony a dalším biologickým materiálem na palubě ale přestala komunikovat s řídícím střediskem


Reklama

Oživeno 27. července: Technikům se podařilo navázat spojení s družicí, takže projekt by měl pokračovat podle plánu.


 

Sedmitunová ruská raketa Sojuz, s nákladem 860 kilogramů vědeckých přístrojů, odstartovala 18. července z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Raketa na oběžnou dráhu vynesla družici Foton M4, v jejíchž útrobách se nachází živí gekoni, mouchy octomilky, vajíčka hedvábníku, houby a semena vyšších rostlin. Cílem experimentu bylo zkoumání vlivu kosmického záření na tyto biologické organismy.

Start podle informací ruské Federální kosmické agentury proběhl podle očekávání a družice Foton-M4 byla vypuštěna na oběžnou dráhu. Na ní měla strávit ve výšce 600 km dva měsíce. Poté se měl její sférický modul vybavený tepelnými štíty vrátit zpátky pomocí padáku.

Zhacený experiment?

Ruská média ale s odvoláním na informace agentury Roskosmos nyní uvedla, že družice přestala komunikovat se svým řídícím střediskem. Podle pracovníků Roskosmosu družice vysílá do řídícího střediska signály, komunikace opačným směrem ale nefunguje. Příčina zatím není jasná. Experti sice nepovažují družici za definitivně ztracenou, připouštějí ale, že provedení plánovaných vědeckých experimentů je v ohrožení. Pikantní na celé věci je, že současná mise družice FOTON-M4 měla být poslední v rámci série 16 letů programu FOTON. V budoucnosti se pro podobné experimenty počítalo s využitím stacionární družice.

Společný rusko-německý experiment měl kromě biologického materiálu zkoumat i chování polovodičových krystalů ve stavu mikrogravitace. Vědci měli v plánu roztavit polovodičové materiály (germanium, křemík a kadmium-zinek-tellur) ve speciální peci s označením POLIZON-2. Po roztavení a postupném ochlazování dochází u těchto materiálů k přeměně jejich krystalů. Cílem bylo ověřit, zda výsledky v prostředí mikrogravitace budou stejné, jako na Zemi. Od experimentu si vědci slibují posun ve vývoji nových typů solárních článků, světlo emitujících diod, tranzistorů a dalších elektrotechnických materiálů.

  • Zdroj textu:

    Roskosmos/DLR

  • Zdroj fotografií: Roskosmos/DLR

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Jagdpanzerů IV se vyrobily asi dvě tisícovky, tento se dochoval v Tankovém muzeu v německém Munsteru

Válka
Historie

V roce 2019 využilo průplav přes pět tisíc tankerů a podobný počet dalších nákladních lodí.

Cestování
Revue

Jupiterův měsíc Ganymed. Podle vědců se na jeho povrchu nachází největší známý impaktní kráter ve Sluneční soustavě.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907