Růžoví ptáci s vodním filtrem: Obrácená „naběračka“ plameňáků

11.07.2016 - Marek Telička


Reklama

Plameňáci jsou možná nejvýraznější brodiví ptáci, kteří žijí na naší planetě. Čtyři existující druhy se vyskytují v Jižní a Střední Americe, dva v jižní Evropě, Africe a Asii. Obývají mělké mořské zálivy a slaná jezera ve vnitrozemí, ale jsou schopní přizpůsobit se i sladkovodnímu prostředí.

Na plameňácích na první pohled zaujme výrazně růžové až červené zbarvení. Na druhý pohled pak asi sotva přehlédnete mohutný zobák, neobvykle zahnutý dolů téměř v pravém úhlu. Tyto dva výrazné rysy jejich fyziognomie spolu přitom úzce souvisí. Za zbarvení jsou totiž zodpovědné karotenoidy vstřebávané z potravy při jejímž získávání je zobák neocenitelným, dokonale utvářeným nástrojem.

TIP: Záplava růžových per: Tisíce plameňáků zimujících na Kypru

Plameňáci dokážou filtrovat vodu a získávat z ní potravu. To dělají například i kachny, ale plameňáci jsou jedinými zástupci ptačí říše, kteří tento úkon zvládají hlavou dolů. Skloní krk a ponoří přední část zobáku, ideálně uzpůsobenou pro oddělení bahna a kalu od ostatních složek jezerního dna, pod hladinu. Pak do této neobvyklé naběračky nasávají vodu a na jazyku zachytávají řasy a drobné živočichy. Zobák má po okrajích lamely a plameňák pak jimi vytlačí přebytečnou tekutinu pomocí jazyka ven. Takto nabrat si umí až dvacetkrát za minutu.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Středobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)

Zajímavosti

Řepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaerCC BY-SA 4.0)

Věda

Na základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael BareraCC BY-SA 4.0)

Historie

Start Ariane 1 nesoucí kosmickou loď ESA Giotto, 2. července 1985. (foto: ESACC BY-SA 4.0)

Vesmír

Operace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo HornCC BY 2.0)

Válka

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907