Plameňáci jsou možná nejvýraznější brodiví ptáci, kteří žijí na naší planetě. Čtyři existující druhy se vyskytují v Jižní a Střední Americe, dva v jižní Evropě, Africe a Asii. Obývají mělké mořské zálivy a slaná jezera ve vnitrozemí, ale jsou schopní přizpůsobit se i sladkovodnímu prostředí.
Na plameňácích na první pohled zaujme výrazně růžové až červené zbarvení. Na druhý pohled pak asi sotva přehlédnete mohutný zobák, neobvykle zahnutý dolů téměř v pravém úhlu. Tyto dva výrazné rysy jejich fyziognomie spolu přitom úzce souvisí. Za zbarvení jsou totiž zodpovědné karotenoidy vstřebávané z potravy při jejímž získávání je zobák neocenitelným, dokonale utvářeným nástrojem.
TIP: Záplava růžových per: Tisíce plameňáků zimujících na Kypru
Plameňáci dokážou filtrovat vodu a získávat z ní potravu. To dělají například i kachny, ale plameňáci jsou jedinými zástupci ptačí říše, kteří tento úkon zvládají hlavou dolů. Skloní krk a ponoří přední část zobáku, ideálně uzpůsobenou pro oddělení bahna a kalu od ostatních složek jezerního dna, pod hladinu. Pak do této neobvyklé naběračky nasávají vodu a na jazyku zachytávají řasy a drobné živočichy. Zobák má po okrajích lamely a plameňák pak jimi vytlačí přebytečnou tekutinu pomocí jazyka ven. Takto nabrat si umí až dvacetkrát za minutu.
Shutterstock
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)