Nový rekord: Hennessey Venom G překonal Bugatti Veyron

28.02.2014 - Jan Miklín

Novým nejrychlejším sériově vyráběným automobilem se stal Hennessey Venom GT, jenž překonal o něco známější Bugatti Veyron. Hodnota nového rekordu činí přesně 435,31 km/h


Reklama

Této rychlosti dvoumístný supersport dosáhl na přistávací dráze Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, když za volantem seděl Brian Smith, ředitel Miller Motorsports Park. Dřívější rekord tak byl překonán o necelý 1 km/h. Nejrychleji jel vůz necelé čtyři kilometry od startu, pak musel brzdit, aby to na pětikilometrové dráze zvládl. „Kdybychom měli k dispozici delší dráhu, jel bych ještě rychleji,“ tvrdí pilot.

Rekord nebo ne?

Podle pravidel Guinessovy knihy rekordů jde však o rekord neoficiální. Ta totiž za „sériově vyráběné vozidlo“ uznává pouze stroje, jež budou vyrobeny v počtu alespoň třiceti kusů. A Venom se má zastavit na 29 exemplářích, zatím jich bylo vyrobeno jedenáct. Rychlosti navíc bylo dosaženo jen při jediném pokusu, do oficiálních tabulek se průměrují dvě jízdy. 

Čtyři a půl metru dlouhý automobil pohání osmiválcový motor s výkonem 1244 koní, spojený s koly šestistupňovou manuální převodovkou. Díky použití uhlíkových vláken, hliníku a kompozitních materiálů na karoserii váží auto texaské firmy jen 1244 kg. Představeno bylo roku 2010 a zájemci o vůz, schopný zrychlit z 0 na 300 km/h za 13,5 vteřiny, si musí připravit okolo milionu dolarů.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907