Mezi tři nejslavnější pušky druhé světové války patří kromě německé K98k a sovětské MosinNagant bezpochyby také americká M1 Garand. Její hlavní výhodu oproti konkurenci představoval samonabíjecí mechanismus, který výrazně zvýšil palebnou sílu Yankeeů
Když v září 1939 dopadaly první bomby na Polsko, byly Spojené státy jedinou vojenskou velmocí světa, která standardně vyzbrojovala své pěšáky samonabíjecí zbraní, byť se v tehdejší době dostalo mezi vojáky jen okolo 50 000 garandů. Všichni další hlavní aktéři stále spoléhali na opakovačky. Americká armáda se sice o myšlenku samonabíjecí pušky zajímala již od roku 1911, kořeny zbraně M1 Garand však sahají do roku 1919, kdy konstruktér John C. Garand začal působit ve Spriengfieldské zbrojovce s úkolem vytvořit samonabíjecí pěchotní pušku a karabinu.
Po takřka patnáctiletém vývoji, řadě neúspěchů a úprav k dosažení armádních specifikací konečně došlo k zavedení zbraně do služby pod oficiálním názvem United States Rifle, Caliber .30, M1 a spuštění sériové výroby. Stalo se tak roku 1936. I poté se však vyskytly nové problémy, takže některé součásti včetně hlavně musely být překonstruovány a produkce upravené verze pušky začala až na začátku roku 1940. Ta posléze rychle stoupala, takže v lednu 1941 již vznikalo 600 kusů denně.
Americká armáda byla puškami M1 Garand plně vybavena na konci roku 1941. K ukončení výroby došlo v roce 1957, a ačkoliv přesný počet vyprodukovaných kusů není znám, některá čísla hovoří o více jak šesti milionech. Zbraň prošla kromě druhé světové války také konflikty v Koreji a Vietnamu, pro drilování je v americké armádě používána dodnes.
M1 Garand
Hmotnost: 4,31 kg
Délka: 1 107 mm
Délka hlavně: 609 mm
Ráže: 7,62 mm
Typ náboje: .30-06 Springfield
Úsťová rychlost: 853 m/s
Efektivní dostřel: 457 m
Zásobování municí: nábojová schránka pro rámeček o osmi nábojích
Náboj .30-06 Springfield v ráži 7,62 mm zavedla americká armáda v roce 1906 a po konci první světové války zvažovala jeho náhradu méně výkonným nábojem .276 Pedersen (7×51 mm), pro nějž také byly komorovány první verze garandu. Přechod na nový náboj nakonec po dlouhých zkouškách a úvahách odmítl sám náčelník štábu americké armády Douglas MacArthur.
II. světová, červenec–srpen 2015
VědaMezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHO, CC0)
VesmírPodle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASA, CC BY-SA 4.0)