Sarajevský atentát

18.10.2015 - Monika Vitovská Slezáková


Reklama

Prvnímu pokusu o atentát rakouský následník trůnu František Ferdinand d´Este se svou chotí unikl. Druhý, jenž následoval o necelou hodinu později, se stal oběma osudným. Fatální následky útoku srbských nacionalistů měly důsledky pro celou Evropu.

Původně se mělo jednat jen o státní návštěvu Bosny a Hercegoviny, kterou Rakousko-Uhersko anektovalo  roku 1908. Ráno 28. června 1914 se arcivévoda František Ferdinand vydal se svou manželkou Žofií Chotkovou a doprovodem z lázní Ilidža do Sarajeva. Při cestě na místní radnici došlo k prvnímu útoku. Když se přiblížila kolona vozů, hodil devatenáctiletý Nedeljko Čabrinović na vůz arcivévodova vozu bombu. Ta se ale od auta odrazila a vybuchla až pod následujícím vozem. I přes nepříjemný zážitek dorazila delegace na sarajevskou radnici, kde si vyslechla primátorův projev.

Po návštěvě chtěl František Ferdinand navšívit zraněné členy doprovodu v nemocnici a Žofie se rozhodla ho doprovázet. Společně nastoupili do vozu, který však chybně odbočil. Limuzíny si všiml jeden z atentátníků Gavrilo Princip, který přiskočil k vozu a vypálil dvě kulky. První zasáhla arcivévodu, druhá jeho ženu. Ještě před tím, než mohli být ošetřeni, podlehli oba svým zraněním.

Atentát na rakouského následníka trůnu nezůstal bez odezvy. O měsíc později vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku. Do konfliktu se na základě dřívějších mocenských dohod postupně zapojovaly další velmoci. Začala první světová válka.

 

 

 

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907