Sasanky a klauni: Symbióza na dně moře

08.06.2013 - Zuzana Teličková

Mořské sasanky jsou jednou z nejkrásnějších ozdob korálových útesů, rozhodně ale ne nejbezbrannějších. Mezi žahavými chapadly se některé druhy naučily žít a spolupráce je výhodná pro oba


Reklama

Jejich zdánlivě křehká vlnící se chapadla jsou vybavena bateriemi žahavých buněk, které se spustí při sebemenším doteku jiných živočichů. Pro menší druhy je sasančin jed smrtelný, ty větší nepříjemně popálí. Přesto si v její náruči našlo mnoho živočichů domov.

Nejlépe to mají vymyšleno rybky rodu Amphiprion, které jsou pro své pestré zbarvení označovány jako klauni. Spokojenost je oboustranná – klauni sasanku čistí, brání před rybami, které ji okusují, a svým pohybem víří vodu a obohacují tak sasančino okolí kyslíkem. Rybky mají na oplátku jistotu života pod ochranným chapadlem sasanky, která na ně nezaútočí.

Dosažení harmonického soužití chce ale trochu času. Klaun se při prvním setkání přibližuje k sasance velmi obezřetně a opatrně oštipuje kousky jejích chapadel. Postupně tak získává ochranný sliz, který brání vzájemnému požahání chapadel. Klauni se pak svého domova jen tak lehce nevzdají, vyvinuli si kvůli tomu dokonce schopnost změnit pohlaví.

Na každé sasance totiž vládne samička, a když zahyne, změní se na novou královnu její bývalý první milovník. Žádný klaun totiž svou sasanku neopustí, a tak se v okolí žádná volná samička nevyskytuje – proto si musí samečci se ztrátou partnerky poradit sami. Pokud zbude sameček sám, přijme k sobě nezabydlené mládě a sám se změní na novou královnu.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Most Çanakkale 1915 má v šesti pruzích spojit evropskou a asijskou část Turecka.

Zajímavosti

Lidské embryo

Věda

Dvojčata ve znaku rodu

Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis) je poddruhem medvěda hnědého. Barva srsti grizzlyho může být hnědá až narezavělá. Samci jsou mnohem mohutnější než samice, o které často bojují. Grizzlyové se páří v červnu, vajíčka se ale začnou vyvíjet až na podzim, kdy medvědice nashromáždí dost potravy, a k porodu dochází až v zimě – jedná se o tzv. latentní březost. Nejčastěji se rodí dvě medvíďata.

Příroda

Výron koronální hmoty je po erupci druhým nejsilnějším projevem sluneční aktivity.

Vesmír

Adolf Hoffmeister v Café les Deux Magots v Paříži v roce 1969. V pozadí kresba z vězení La Santé (1940) nazvaná Mon Avoir - barveno čokoládou, tabákem, špínou ze zdí a inkoustem.

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907