Smutná statistika: Sebevražda je nemocí moderní společnosti

30.08.2015 - redakce 100+1

Vlastní rukou každoročně zemře více lidí, než kolik obětí si vyžádají vraždy a války. K nejvýznamnějším rizikovým faktorům patří pohlaví, sexuální orientace a sociální status


Reklama

V druhé polovině 20. století, představovalo zemi s nejvyšším počtem sebevražd Švédsko, každý rok zde zemřelo vlastní rukou přibližně dvacet obyvatel ze sta tisíc. Od té doby míra sebevražednosti poklesla, i když severský stát v této smutné statistice stále předčí spoustu jiných vyspělých zemí. Děje se tak paradoxně navzdory trvale vysokému pocitu štěstí a spokojenosti obyvatel a nízkým sociálně ekonomickým rozdílům.

V současnosti si na život nejčastěji sáhnou obyvatelé Grónska: průměrně se jedná o 83 sebevražd na sto tisíc lidí ročně a o dobrovolný odchod z tohoto světa se na ostrově pokusí každý pátý až čtvrtý. Na druhém místě figuruje Litva a v první desítce najdeme například i Jižní Koreu, Guyanu, Slovinsko, Maďarsko či Japonsko. Do skupiny nejvíce ohrožených zemí patří s počtem 26 sebevražd na sto tisíc obyvatel i Česká republika

Příčiny sebevražd vědci intenzivně zkoumají – vždyť vlastní rukou každoročně zemře více lidí, než kolik obětí si vyžádají vraždy a války. Zdá se, že k nejvýznamnějším rizikovým faktorům patří pohlaví: muži se zabíjejí třikrát až desetkrát častěji než ženy. Lidé s homosexuální či bisexuální orientací představují rovněž častější oběti sebevražd, což se přičítá především netolerantnímu přístupu okolí. Roli hrají i sociální faktory – dobrovolný skon bývá méně častý u homogenních společností a častější u nezaměstnaných, důchodců, chudých, bezdomovců a lidí s nižším vzděláním.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost, World Health Organization

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907