Senzační objev: Obří kaňon pod grónským ledem

03.09.2013 - Michal Hron

Pod grónskými ledovci se nachází ohromný kaňon, o kterém jsme doteď neměli nejmenší tušení. Takový závěr přineslo vyhodnocení dat z leteckého snímání povrchu Země

<p>Grónský kaňon je dlouhý 750 kilometrů, což je v celosvětovém měřítku rekordní rozměr.</p>

Grónský kaňon je dlouhý 750 kilometrů, což je v celosvětovém měřítku rekordní rozměr.


Reklama

Analyzovaná data byla sbírána po několik desetiletí v rámci aktivit NASA. Tým britských a německých vědců podrobil tato data podrobné analýze a vytvořil mapu povrchu ostrova, skrytého pod ledem. Ta znázorňuje i nečekaně objevený kaňon, nad nímž leží kilometr a půl silná vrstva ledu.

Nově objevený kaňon má charakteristiky říčního koryta a je dlouhý minimálně 750 kilometrů. To jej činí delším než proslulý Grand Canyon v americké Arizoně, který je dlouhý „pouhých“ 446 kilometrů. Nejvyšší výškový rozdíl mezi okrajem a dnem nově objeveného kaňonu dosahuje úctyhodných 800 metrů.

Velká část dat byla sbírána mezi lety 2009-2012 v rámci projektu NASA jménem IceBridge. Ten využíval metody dálkového průzkumu země přístroji, upevněnými na letadlech a snímajícími zemský povrch v různých vlnových délkách – od mikrovlnných vln po infračervené záření. Jedním z přístrojů byl radar využívající takovou frekvenci, díky níž byl schopný vidět skrz ledovou vrstvu. To umožnilo získat přesný obrázek o reliéfu pevniny, na které led leží.

Před tím, než bylo Grónsko pokryto ledem (zhruba před čtyřmi miliony let), protékal kaňonem významný říční systém. Vědci se domnívají, že nyní kaňon hraje důležitou roli pro transport tekuté vody, která se pohybuje pod ledovcem. Rozpuštěná voda využívá kaňonu k odtékání ze středu ledovce do oceánu. Rádi si myslíme, že planetu Zemi dokonale známe. Výzkumy jako tento nás mohou přesvědčit o opaku.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907