Šílený experiment: Vědci vytvořili virus zabijácké chřipky

14.06.2014 - Jan Miklín

Výzkum, který může pomoci při vývoji nových léčiv, nebo nebezpečné hrátky ohrožující lidstvo? Vědeckou komunitu rozdělil experiment, při němž byl vytvořen virus chřipky s podobnými vlastnostmi jako ten, jenž v roce 1918 zabil padesát milionů lidí

Podle bývalého prezidenta Královské společnosti lorda Roberta Maye jsou některé experimenty v laboratořích nezodpovědné a riskantní.
Podle bývalého prezidenta Královské společnosti lorda Roberta Maye jsou některé experimenty v laboratořích nezodpovědné a riskantní.

Reklama

Chřipku způsobují viry z čeledi Orthomyxoviridae, jejichž genetické mutace čas od času dají vzniknout pandemie, zanechávající za sebou miliony obětí. Viry napadající zvířata i lidi se navzájem neustále kombinují za vzniku virů nových, mezi nimiž se může skrývat další zabiják. Primárním cílem výzkumu vědců z University of Wisconsin-Madison bylo zjistit potenciál vzniku pandemického viru z těch, které kolují mezi divokým ptactvem.

Genové kombinace

Předpokládá se totiž, že virus s kódovým označením H1N1, který způsobil dosud nejtragičtější pandemii chřipky, pocházel právě z ptáků. Mezi lety 1918-1920 si toto onemocnění – označované jako Španělská chřipka – vyžádalo odhadem padesát milionů mrtvých, a po celém světě jím onemocnělo zhruba půl miliarda lidí.

Prvním krokem výzkumu bylo prohledání virových databází s cílem najít virové proteiny příbuzné těm z H1N1 a stále se vyskytující. Po nalezení osmi genů produkujících tyto proteiny vědci pomocí reverzní genetiky vygenerovali virus obsahující všechny tyto segmenty a zhodnotili jeho nebezpečnost. Vir z 97 % shodný s tím z roku 1918 byl sice nebezpečnější než v současnosti kolující ptačí viry, avšak méně rizikový než H1N1.

Hra s ohněm

Výzkum mezi populací pokusných fretek (jež při chřipkových onemocněních vykazují podobné symptomy jako lidé) ukázal, že nově vytvořený virus se nebyl schopný šířit kapénkovou infekcí. Jak vědci zjistili, jen pouhých sedm mutací ve třech genech by stačilo k tomu, aby se tento vir začal šířit stejně jako zabiják z roku 1918. „Náš výzkum ukázal, že riziko vzniku nebezpečného pandemického chřipkového viru v přírodě existuje a je poměrně vysoké,“ říká vedoucí studie Yoshihiro Kawaoka a dodává, že „výzkum pomůže vědcům ve vytvoření strategie boje proti pandemickým virům.“

Ne všichni jsou však z těchto experimentů nadšení. „To, co dělají, je šílenost,“ rozčiluje se lord May, bývalý prezident Královské společnosti, „je zde nebezpečí, ne v přírodě, ale v laboratořích od příliš ambiciózních lidí.“ Podobně profesor epidemiologie Marc Lipsitch se obává, že „tvorba nových virů je přílišným rizikem i v dobře zabezpečených laboratořích.“ Jak už se několikrát v historii stalo, nebezpečí úniku virů je až příliš reálné.

Reklama

  • Zdroj textu:

    iflscience.com

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907