Výzkum, který může pomoci při vývoji nových léčiv, nebo nebezpečné hrátky ohrožující lidstvo? Vědeckou komunitu rozdělil experiment, při němž byl vytvořen virus chřipky s podobnými vlastnostmi jako ten, jenž v roce 1918 zabil padesát milionů lidí
Chřipku způsobují viry z čeledi Orthomyxoviridae, jejichž genetické mutace čas od času dají vzniknout pandemie, zanechávající za sebou miliony obětí. Viry napadající zvířata i lidi se navzájem neustále kombinují za vzniku virů nových, mezi nimiž se může skrývat další zabiják. Primárním cílem výzkumu vědců z University of Wisconsin-Madison bylo zjistit potenciál vzniku pandemického viru z těch, které kolují mezi divokým ptactvem.
Předpokládá se totiž, že virus s kódovým označením H1N1, který způsobil dosud nejtragičtější pandemii chřipky, pocházel právě z ptáků. Mezi lety 1918-1920 si toto onemocnění – označované jako Španělská chřipka – vyžádalo odhadem padesát milionů mrtvých, a po celém světě jím onemocnělo zhruba půl miliarda lidí.
Prvním krokem výzkumu bylo prohledání virových databází s cílem najít virové proteiny příbuzné těm z H1N1 a stále se vyskytující. Po nalezení osmi genů produkujících tyto proteiny vědci pomocí reverzní genetiky vygenerovali virus obsahující všechny tyto segmenty a zhodnotili jeho nebezpečnost. Vir z 97 % shodný s tím z roku 1918 byl sice nebezpečnější než v současnosti kolující ptačí viry, avšak méně rizikový než H1N1.
Výzkum mezi populací pokusných fretek (jež při chřipkových onemocněních vykazují podobné symptomy jako lidé) ukázal, že nově vytvořený virus se nebyl schopný šířit kapénkovou infekcí. Jak vědci zjistili, jen pouhých sedm mutací ve třech genech by stačilo k tomu, aby se tento vir začal šířit stejně jako zabiják z roku 1918. „Náš výzkum ukázal, že riziko vzniku nebezpečného pandemického chřipkového viru v přírodě existuje a je poměrně vysoké,“ říká vedoucí studie Yoshihiro Kawaoka a dodává, že „výzkum pomůže vědcům ve vytvoření strategie boje proti pandemickým virům.“
Ne všichni jsou však z těchto experimentů nadšení. „To, co dělají, je šílenost,“ rozčiluje se lord May, bývalý prezident Královské společnosti, „je zde nebezpečí, ne v přírodě, ale v laboratořích od příliš ambiciózních lidí.“ Podobně profesor epidemiologie Marc Lipsitch se obává, že „tvorba nových virů je přílišným rizikem i v dobře zabezpečených laboratořích.“ Jak už se několikrát v historii stalo, nebezpečí úniku virů je až příliš reálné.
iflscience.com
ZajímavostiPachacuti, tvůrce velkolepé říše Tawantinsuyu, na anonymní malbě cuzské školy ze 17. století (foto: Wikimedia Commons, CC0 + Wikimedia Commons, Emmanuel Dyan, CC BY 2.0)