Sixtova aféra: Pokus císaře Karla I. o uzavření míru (2.)

15.05.2016 - Michal Konečný

Hrabě, jehož si císař Karel vybral jako ministra, který vyjedná monarchii mír, přinesl svým chaotickým jednáním jen zkázu a spoušť


Reklama

Dne 2. dubna 1918 pronesl hrabě Czernin před jednání městské rady hlavního města Vídně proslov, v němž mimo jiné zaznělo nabubřelé obvinění: „Clemenceau se mne nějaký čas před začátkem západní ofenzivy dotázal, zda jsem připraven k jednání a na jakém základu. Já jsem okamžitě, v souladu s Berlínem odpověděl, že připraven jsem a vůči Francii nevidím žádnou jinou překážku míru, než touhu Francie po Alsasku-Lotrinsku. Z Paříže přišla odpověď, že na tomto základě  není nic k jednání. Poté již nebylo žádné další volby.“

TIP: Přečtěte si, co aféře vlastně předcházelo

Mezinárodní skandál

Informace o mírových jednáních se následující den objevila na titulní stránce novin Fremden-Blatt a odtud se rozšířila do celého světa. Dotčený Clemenceau reagoval tak, jako v podobných případech.  Dne 4. dubna otiskly francouzské noviny jeho stručnou odpověď – „Hrabě Czernin lhal“. Následná reakce poníženého rakousko-uherského ministra zahraničí se zcela vymkla kontrole. Aby podpořil před veřejností své argumenty, nechal zveřejnit dokumenty z jednání hraběte Revertery s hrabětem Armandem, což zcela popřelo zásady evropské diplomacie.

Výsledkem následné diplomatické přestřelky, v níž Czernin a Clemenceau s úmyslem obvinit jeden druhého ze lži postupně odkryli pozadí tajných jednání, bylo vyzrazení skutečnosti, že za mírovou iniciativou stál sám císař. S ohledem na německého spojence se situace stala zcela neúnosnou. Zděšený Karel telegrafoval téměř okamžitě dne 10. dubna 1918 císaři Vilémovi II.: Francouzský ministerský předseda, zahnaný do úzkých, se pokouší vyprostit ze sítí lží, do kterých se sám zapletl, uniknout tím, že kupí stále nové a nové nepravdy a neštítí se ani zcela falešně a nepravdivě tvrdit, že jsem uznal nějaké spravedlivé nároky Francie na znovuzískání Alsaska-Lotrinska. S rozhořčením odmítám takové tvrzení. V okamžik, kdy rakousko-uherské kanóny spolu s německými duní na západní frontě, není třeba dalšího dokazování, že  bojuji a nadále budu bojovat za Tvé provincie, jako bych bránil Své země.“

Císař svým unáhleným poukazem na společný boj v podstatě vyloučil další mírové nabídky. Poté, co byl z francouzské strany publikován i druhý dopis císaře prezidentu Poincarému, donutil Czernin císaře, aby podepsal lživou přísahu, že nikdy žádný takový dopis nenapsal. Ministr zahraničí označil otištěný dopis za padělek, ale těmto vytáčkám už nikdo nevěřil. Zoufalý císař odeslal do Berlína ještě jeden telegram a následně se zhroutil. 

Následky aféry

Diskreditace rakouského císaře byla pro představitele Německa skvělou příležitostí jak zvýšit závislost habsburské monarchie. Celková atmosféra se podepsala i na Karlově návštěvě Německa. O jeho dřívějších snahách prezentovat habsburskou monarchii jako samostatně jednající stát s vlastní politikou už nemohla být řeč. 10. května 1918 odjel císař s novým ministrem zahraničních věcí Buriánem a náčelníkem generálního štábu von Arzem do belgických lázní Spa, kde se měl setkat s císařem Vilémem II., jeho ministry a velícími důstojníky Hindenburgem a Ludendorffem. Zatímco jednání obou císařů proběhlo i navzdory výčitkám zdvořile, nekompromisnímu Ludendorffovi se císař zcela podřídil. Téměř bez námitek přijal dohody, které politicky, ekonomicky a vojensky propojily monarchii s Německem.  

Reklama

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE 12/2012

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kopcovitá krajina Bílých Karpat státní kontrole dlouho unikala. Náročný terén úředníky od návštěv odrazoval. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Jediný zachovaný kus německého 128mm samohybného kanonu s přezdívkou „Sturer Emil“ lze zhlédnout v muzeu v ruské Kubince. (foto: Wikimedia Commons, Alan WilsonCC BY-SA 2.0)

Válka

Kmen Bójů neobýval pouze střední Evropu. Mnohem silnější větev žila v severní Itálii, takzvané Předalpské Galii, kde bojovali s Římany, a dokonce je několikrát porazili.(ilustrace: © Martina Nacházelová - se souhlasem k publikování)

Historie

Podle odborníků z NASA je nejzajímavějším cílem pro vybudování měsíční základny oblast Shackletonova a de Gerlacheova kráteru u jižního pólu. (ilustrace: NASA/Advanced Concepts LaboratoryCC0)

Vesmír

Lesní požár na konci permu

Věda

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907