Skandální láska Františka Ferdinanda d´Este a Žofie Chotkové (1)

05.12.2015 - Adam Ervin

Pro lásku ke své budoucí ženě připravil František Ferdinand d´Este své děti o trůn. Sám se však nástupu na něj nedožil


Reklama

František Ferdinand d´Este žije do svých pětadvaceti let celkem poklidný život habsburského arcivévody. Pak však nečekaně umírá následník habsburského trůnu, korunní princ Rudolf.

Nový následník trůnu

František Ferdinand je sice v pořadí jeden z možných kandidátů na následnictví už před jeho smrtí, ale nejspíš ho ani nenapadlo, že by k něčemu takovému mohlo skutečně dojít. Císař také svého nástupce neurčí hned po smrti jediného syna. Podle pravidla se musí počkat deset měsíců. Co kdyby se náhodou ukázalo, že Rudolfova právoplatná manželka je v jiném stavu a následník-pohrobek je tak na cestě! Ovšem nebyla.

Pětadvacetiletý František Ferdinand tak má najednou před sebou zářnou budoucnost rakouského císaře. Čeká jej svatba s některou z urozených princezen, o které by jistě nebyla nouze. I když může mít oprávněné obavy, že taková manželství nebývají vždy šťastná. To byl ostatně i příklad prince Rudolfa, stejně jako mnohých dalších Habsburků včetně císaře Františka Josefa a císařovny Alžběty. V té době ještě František Ferdinand netuší, jak velkou roli bude láska v jeho životě hrát. A málem se kvůli ní vzdá trůnu. 

Láska na první pohled?

Kde František Ferdinand spatřil Žofii Chotkovou poprvé? To není zcela jisté. Některé prameny uvádějí, že se setkali na podzim roku 1894 na slavnostním plese v Praze. Ve skutečnosti se nejspíš poprvé potkali na dvoře arcivévody Bedřicha, kde byla Žofie dvorní dámou jeho manželky Isabelly. František Ferdinand na jejich dvůr rád jezdil a arcivévoda Bedřich jej srdečně přijímal. Doufal totiž, že si budoucí císař vyhlédl jeho nejstarší dceru a udělá z ní císařovnu. Spletl se. 

Dokončení: Skandální láska Františka Ferdinanda d´Este a Žofie Chotkové (2)

Oba milenci spolu udržují vztah několik let. Píší si a scházejí se, hraběnka Františka Ferdinanda navštěvuje na Konopišti a podnikají spolu dokonce cesty na Jadran. Je tak s podivem, jak dlouho se jim daří jejich lásku utajit. Vlastně o ní ví vícero zasvěcených, ti však mlčí nebo milence dokonce podporují. Včetně císařovny Alžběty řečené Sissi! Ta Františku Ferdinandovi radí, aby si svou lásku nenechal nikým vzít. Mezi posledními, kdo se o jejich vztahu dozví, je tak nejspíš arcivévodkyně Isabella, Žofiina zaměstnavatelka.

 

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907