Sluneční extrémy: Největší skvrna, nejsilnější erupce, nejdelší zatmění

16.04.2014 - František Martinek

Slunce je hvězda značných extrémů. Koule plná žhavého magmatu fascinuje lidstvo od nepaměti. Podívejme se na několik zajímavostí, které s ní souvisejí


Reklama

Největší sluneční skvrna

Při pohledu dalekohledem (a někdy i pouhým okem chráněným vhodným filtrem) lze na povrchu Slunce pozorovat tmavé oblasti, tzv. sluneční skvrny. Jejich počet se mění ve známé jedenáctileté periodě. Velikost skvrn se nejčastěji udává v miliontinách slunečního povrchu: typická skvrna má velikost 300–500 miliontin. Pro porovnání, skvrna velikosti Země má v tomto měřítku 169 miliontin. Zatím největší skvrna, pozorovatelná v dubnu 1947, měřila 6 132 miliontin; byla tedy šestatřicetkrát větší než Země. Tvořila však součást skupiny skvrn, která se skládala ze dvou velkých a z několika malých skvrn a pokrývala tehdy více než 1 % povrchu slunečního disku. Do této obrovské skupiny slunečních skvrn by bylo možné umístit více než sto Zemí.

Nejdelší zatmění

Známe tři typy zatmění Slunce: částečné, úplné a prstencové. Vzhledem k tomu, že dráha Země kolem Slunce i dráha Měsíce kolem Země jsou eliptické, je důsledkem rozdílná doba trvání zatmění. Nejzajímavější je úplné zatmění Slunce, které může trvat maximálně 7 minut 31 sekund. V příštích letech nastane několik „dlouhých“ zatmění Slunce, avšak na jedno z nejdelších v trvání 7 minut 29 sekund si musíme počkat až do 16. 7. 2186. Částečné zatmění trvá podstatně déle, i více než 2,5 hodiny, avšak není tak zajímavé. Maximální doba trvání prstencového zatmění je 12 minut 30 sekund při pozorování z jednoho místa na zemském povrchu.

Nejblíže a nejdále od Země

Země obíhá kolem Slunce po eliptické dráze. Díky tomu se mění okamžitá vzdálenost mezi oběma tělesy. Nejblíže ke Slunci je Země v době, kdy na severní polokouli panuje zima (na jižní pak léto). Nejdále od Slunce se Země dostává počátkem července, tedy v době, kdy u nás máme léto. Například v roce 2012 byla Země nejblíže Slunci 5. ledna v 1 hodinu 30 minut SEČ (středoevropského času). V tom okamžiku dělila obě tělesa vzdálenost 147 087 209 km. Naopak největší vzdálenost mezi Zemí a Sluncem v roce 2012 byla 5. července v 6 hodin středoevropského letního času (SELČ). Obě tělesa byla od sebe vzdálena 152 098 612 km.

Rozdíl mezi největší a nejmenší vzdáleností Slunce od Země je přibližně pět milionů kilometrů. To má za následek rozdílné úhlové průměry Slunce na obloze – v zimě je Slunce zdánlivě větší, v létě naopak menší.

Největší erupce

Naše Slunce je mimořádně stabilní hvězda. Tvrdí to například Galen Gisler z Los Alamos National Laboratory v Novém Mexiku. Zrodili jsme se u hvězdy velmi klidné a přátelské k životu.

V minulosti však došlo na Slunci k velkým explozím. Například po sluneční erupci v září 1859 následovala magnetická bouře, která postihla celou zeměkouli. Přerušila telegrafní spojení a naopak ve vedeních, která nebyla připojena k bateriím, vznikly indukcí takové proudy, že je bylo možné použít k telegrafování. Od pólů až po tropy osvětlovaly noční oblohu polární záře. Například v oblasti Rocky Mountains ve Spojených státech bylo v noci tak jasno, že si zlatokopové začali připravovat snídani, protože si mysleli, že je již ráno. Lawrence Townsend z University of Tennessee vypočítal, že velmi energetické částice, vyvržené při obdobných explozích na Slunci, by mohly způsobit i smrt kosmonautů na Měsíci.

„Dvojník“ naší hvězdy

Peruánští astronomové ohlásili objev hvězdy nejpodobnější Slunci, která je známa pod katalogovým číslem HIP 56948. Její průměr, hmotnost, teplota a chemické složení se parametrům Slunce velmi podobají. Nachází se v souhvězdí Draka, od Země ji dělí vzdálenost dvě stě světelných roků. Je přibližně o jednu miliardu let starší než Slunce.

Doposud byly známy pouze tři hvězdy, které bychom mohli považovat za „dvojníky“ Slunce: 18 Sco (souhvězdí Štíra), HD 98618 (souhvězdí Velké medvědice) a HIP 100963 (souhvězdí Lišky). Avšak tyto tři hvězdy obsahují několikrát více lithia. Hvězda HIP 56948 je i v tomto směru se Sluncem prakticky identická.

Slunci podobné hvězdy jsou považovány za vhodná místa pro hledání mimozemského života. Za předpokladu, že má hvězda HIP 56948 planety a že na nich vznikl život, měl potom dostatek času na evoluci.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 11/2012

  • Zdroj fotografií: NASA, Luc Viatour

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zařízení označovaná jako exosuits představují měkkou variantu podstatně robustnějších robotů.

Zajímavosti

Kočky jsou jedním z nejhorších invazních druhů dneška.

Věda

Nová vizualizace jedné z nejextrémnějších hvězd.

Vesmír

Loď Altalena přivážející zbraně pro Irgun se stala cílem palby vládních jednotek židovského státu. (kolorováno).

Válka
Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907