Slyšíte je? Hlasy v hlavě zažije asi každý desátý z nás

11.03.2015 - Stanislav Mihulka

Podle nové studie jsou hlasy v hlavě mnohem pestřejším, komplexnějším a také častějším problémem, než si odborníci většinou myslí


Reklama

Sluchové halucinace bývají obvyklé u celé řady psychiatrických poruch, jako jsou psychózy, schizofrenie nebo bipolární poruchy. Jak se ale ukazuje, hlavy v hlavě zažívají i lidé bez psychiatrických obtíží.

Vědci z Durhamské univerzity a ze Stanfordu nedávno vypracovali velkorysou studii, která je jednou z doposud největších a nejvíce detailních na toto téma. Zjistili, že většina lidí, kteří slyší ve své hlavě cizí hlasy, ve skutečnosti slyší více různých hlasů, které se navzájem liší. Někdy jich bývá tucet, i víc. Tyto hlasy je také často doslova fyzicky ovlivňují.

TIP: Pohyb pro duševní zdraví: Aerobní cvičení pomáhá proti schizofrenii

Vše nasvědčuje tomu, že hlasy v hlavě jsou velmi složitým fenoménem a že by psychiatři při jejich případné léčbě měli používat rozmanité přístupy a terapie. Výzkum také potvrdil, že hlasy ve své hlavě slyší jak lidé s psychiatrickými diagnózami, tak i lidé bez nich. Jak se zdá, hlasy v hlavě uslyší někdy životě zhruba 5 až 15 procent dospělých. 

  • Zdroj textu:

    Durham University, Lancet Psychiatry

  • Zdroj fotografií: George Hodan / Public Domain

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907