Smrdutý pták hoacin chocholatý: Jediný „přežvýkavec“ mezi ptáky

10.03.2021 - Jaroslav Petr

Hoacina chocholatého můžete při troše štěstí můžete zahlédnout ve vodními toky protkané krajině povodí Amazonky a Orinoka i v mangrovových porostech delty těchto jihoamerických veletoků. Jde o jednoho z nejzáhadnějších ptáků světa.

<p><strong>Vole hoacina funguje podobně jako bachor přežvýkavců. Žádný jiný pták takhle potravu netráví.</strong> <em>(zdroj: Shutterstock)</em></p>

Vole hoacina funguje podobně jako bachor přežvýkavců. Žádný jiný pták takhle potravu netráví. (zdroj: Shutterstock)


Reklama

Hoacin chocholatý (Opisthocomus hoazin) je býložravec, který je velký asi jako náš bažant a živí se převážně listím stromů doplněným o květy a plody. K trávení listí má jedinečně uzpůsobený trávicí trakt. Potravu zadržuje v rozšířeném voleti a ta zde působením mikroorganismů fermentuje.

Nakvašenou potravu pták zpracovává v dalších částech trávicí soustavy. Díky tomu dokáže z těžko stravitelného listoví načerpat dostatek živin a energie. Vole hoacina tedy funguje podobně jako bachor přežvýkavců. Žádný jiný pták takhle potravu netráví. Kvasící potrava dvakrát nevoní a to zajistilo hoacinovi v mnoha jazycích označení „smrdutý pták.“

Mladí šplhavci a potápěči

Námluvy hoacinů se odehrávají v období dešťů a jihoameričtí letci poté hnízdí v malých koloniích. Hnízda si staví z větviček v korunách stromů zatopených tropických lesů. Samice obvykle klade dvě až tři vejce a vylíhlá mláďata krmí nafermentovanou rostlinnou hmotou z volete. Ptáčata mají na každém křídle dva volné prsty vybavené ostrým drápkem. S jejich pomocí jsou schopna velmi rychle a bezpečně šplhat po větvích v okolí hnízda. Tyto prstíky s drápky se ovšem malým hoacinům po čtvrt roce života ztrácejí.

Když na hnízdní kolonii zaútočí dravec nebo šelma, brání rodiče hnízda nálety na vetřelce. Mláďata mezitím hnízdo opustí a hledají úkryt v hustých větvích. Používají k tomu nejen drápky na křídlech, ale i velké nohy. Pokud nepřítel zaútočí přímo na mládě, snaží se mladý hoacin zachránit skokem z větve do vody pod stromem. Aby se skryl ostrému zraku dravců, vydrží plavat i pod vodou. Když nebezpečí pomine, doplave ke kmeni rodného stromu a s pomocí drápků vyšplhá zpět do hnízda.

Vývojové pouto s archeopteryxem?

Drápky mladých hoacinů vyvolávají asociaci se třemi volnými prsty a drápy na opeřených křídlech archeopteryxe – pravěkého předchůdce dnešních ptáků. Někteří vědci proto spekulovali, že hoacin patří k evolučně velmi starým ptákům a s archeopteryxem ho pojí těsné příbuzenské pouto. Dnes ale považují takové vysvětlení za mylné. Podle nejnovějších výzkumů jsou volné prsty s drápky na křídlech mladých hoacinů příkladem tzv. konvergentní evoluce a u tohoto druhu se vyvinuly jako zcela nový znak v reakci na potřebu mláďat chránit se před útoky predátorů

TIP: Poslední žijící hrůzopták: Jihoamerická seriema rudozobá

Je už tedy jasné, že hoacin chocholatý má s archeopteryxem společného stejně málo jako jiní ptáci. Navíc se jej podařilo přiřadit do konkrétní ptačí skupiny. V minulosti byl někdy řazen k jihoamerickým seriemám (Cariamidae) žijícím v pampách. Jindy ho vědci šoupli mezi turaky (Musophagidae) z jihu Afriky. Byly ale zaznamenány i pokusy spojit hoacina s dropy (Otididae), chřástaly (Rallidae) či kurovitými ptáky (Galliformes). Hoacin se stěhoval od jedné skupiny ptáků ke druhé a v poslední době často končil v příbuzenstvu kukaček (Cuculiformes)

Nejnovější genetické analýzy záhadu „usazení“ hoacina chocholatého na ptačí evoluční strom rozřešily. Vyloučily, že by měl blízko ke kukačkám a odhalily, že jeho nejbližšími příbuznými jsou jeřábi (Gruidae) a bahňáci (Charadriidae).

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ivanov byl rozhodnutý oplodnit ženy šimpanzím spermatem bez toho, že by jim prozradil, oč jde.

Zajímavosti

Kavachi je jednou z nejaktivnějších podvodních sopek Tichého oceánu.

Věda
Historie

Sugestivně tvarovaná reflexní mlhovina IC 2118 ze souhvězdí Oriona, zcela pochopitelně známější pod názvem Hlava čarodějnice, září především odraženým světlem hvězdy Rigel, kterou upřeně „sleduje“.

Vesmír

Srovnání velikostí sovětských obrněnců v památníku v pevnosti Brest. Zleva SU-100, T-44, T-34/85 a ISU-152.

Válka

Před 130 až 115 tisíci lety zase na našem území panovalo vlhké středomořské podnebí. Hladina moře v té době stoupla natolik, že se ze Skandinávie stal ostrov.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907