Smrtící kopyta žiraf: Dokážou zabít i útočícího lva

02.06.2016 - redakce Přírody


Reklama

Odborné odhady říkají, že v Africe v současnosti žije kolem 110–150 tisíc kusů žiraf. Zhruba dvě třetiny tohoto počtu se nacházejí v Keni, Tanzánii a Botswaně. Jestliže sem někdy pojedete na safari, asi sotva nejvyšší suchozemské tvory naší planety přehlédnete. Samice měří až 4,5 metru, samci jsou ještě o metr vyšší a v některých případech váží až 1 800 kilogramů.

TIP: Draví vetřelci: Invaze masožravých kalmarů

Vzhledem k velikosti těchto tvorů je jejich jediným přirozeným nepřítelem lev. I lví smečka si ovšem počíná při napadení žirafy obezřetně a především se snaží srazit vyhlédnutou kořist k zemi. Mocnou zbraní tohoto zvířete jsou totiž kopyta a jeden dobře mířený kopanec dospělé žirafy dokáže bez problémů rozdrtit lví lebku nebo přerazit páteř. Mírumilovní sudokopytníci ovšem potyčky se lvy z pochopitelných důvodů nevyhledávají a raději volí útěk. Ačkoli jejich tělo není uzpůsobeno k běhu na dlouhé vzdálenosti, krátkodobě dokážou vyvinout rychlost až 55 km/h.

  • Zdroj textu:

    Příroda 2009/9

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Velryby se potápějí za potravou a z hlubin stoupají zpět, pouze když se potřebují nadechnout. U hladiny pak vypouštějí výměšky bohaté na železo a dusík, jež slouží fytoplanktonu k růstu. 

Zajímavosti

Zmrzlý skřivan ze severovýchodní Sibiře

Věda

Šílený Mike s raketou na parní pohon

Vesmír

 Rozbíjení zvonů v rámci jejich rekvizice, Čechy 1915

 

Válka

Dvojbarevné oko

Sibiřský husky se pyšní zářivýma modrýma nebo hnědýma očima, přičemž se občas stává, že každé oko má jinou barvu. Dokonce dochází i ke křížení přímo v jednom oku, kdy je část modrá a zbytek hnědý. Psi jsou částečně barvoslepí a vidí některé odstíny žluté a modré. Ostatní barvy se jim jeví jako odstíny šedi.  

Zajímavosti

Brusinky s citrusy fungují jako účinná dezinfekce

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907