Smrtící nemoci: Tržnice nových epidemií

22.05.2013 - Jaroslav Petr

Kdo znal před půl stoletím SARS, AIDS nebo ebolu? Dnes jsou tyto nemoci postrachem i v zemích, kde je lékařská péče na špičkové úrovni. Kde se berou nové choroby a jaký je výhled do budoucna? Máme to nejhorší za sebou, nebo nás největší novodobé morové rány teprve čekají?


Reklama

Za posledních pětašedesát let propuklo na Zemi 335 nových onemocnění. Někdy jsou vyvolaná zcela novými, vědě dosud neznámými původci. Jindy jde o nové kmeny dříve známých choroboplodných zárodků, nebo o jejich typy, které získaly odolnost k dosud užívaným lékům.

Absolutního vrcholu dosáhl počet nových chorob v osmdesátých letech, od té doby jich ubývá. Souvisí to zřejmě s nástupem pandemie AIDS – pacienti s touto chorobou mají oslabenou imunitní obranu, a jsou proto ohroženi celou řadou infekcí, které člověka s plně funkčním imunitním systémem nezdolají. Právě lidé s AIDS se stali „nástupištěm“ pro choroby způsobené viry, plísněmi či bakteriemi, které do té doby nedokázaly lidskou imunitní bariéru prolomit.

Hnízdiště nových epidemií

Více než polovinu nových chorob vyvolávají bakterie. Příkladem je Escherichia coli typu O157:H7. Bakterií Escherichia coli hostí každý z nás v těle bezpočet a obvykle nám to nezpůsobuje větší problémy. Typ O157:H7 se představě „neškodného nájemníka“ vymyká. Poprvé tuto bakterii našli lékaři v sedmdesátých letech u pacientů trpících závažným onemocněním ledvin. Především u dětí nebo starších lidí může způsobit i smrt. Escherichia coli typu O157:H7 se nakonec ukázala jako „první vlaštovka“ z dlouhé řady nebezpečných kmenů této bakterie.

Zvláštní skupinu nových chorob tvoří onemocnění vyvolávaná kmeny dříve známých choroboplodných zárodků, které nově získaly odolnost k lékům. V posledních pětašedesáti letech padá na jejich vrub každá pátá nově vzniklá choroba. V současnosti je právě tato skupina onemocnění v drtivé ofenzivě – choroboplodných zárodků rezistentních k lékům neustále přibývá. Patří k nim i původci nejrozšířenějších infekčních chorob, jako je AIDS nebo malárie.

Jak se bude situace vyvíjet v budoucnu? Epidemiologové se shodují na tom, že nové choroby se budou objevovat stále. Ideálními hnízdišti nejsou ekonomicky vyspělé země, odkud zatím přichází nejvíce zpráv o nových  chorobách, ale naopak rozvojové země. Novodobé morové rány mohou přijít kdykoli a s největší pravděpodobností se zrodí v silně zalidněných oblastech centrální Ameriky, jižní Asie nebo tropické Afriky.

Hrozivý návrat tuberkulózy

Onemocnění tuberkulózou vyvolané bakterií Mycoplasma tuberculosis bylo metlou ještě v 1. polovině 20. století. Nástup antibiotik vzbudil iluzi, že chorobě odzvonilo. Dnes slaví tuberkulóza děsivý comeback. Nákaza se šíří vzduchem podobně jako obyčejná rýma, stačí vdechnout i nepatrné množství původce nemoci. Lidé s infikovanými plícemi vykašlávají bakterie do vzduchu, neléčený nemocný nakazí ročně 10–15 lidí. Nakažený nemusí onemocnět ihned. Bakterie zůstanou v jeho těle obalené voskovitou hmotou a v klidu dlouhé roky číhají na vhodnou příležitost – oslabení organismu nebo narušení imunity.

Nejvíce případů tuberkulózy je v jihovýchodní Asii, nejvyšší procento nemocných a mrtvých je však bezkonkurenčně v subsaharské Africe. V obou těchto oblastech je tuberkulóza na postupu. Objevují se kmeny rezistentní na antibiotika – tzv. multirezistentní kmeny vzdorují hned několika různým antibiotikům a jejich léčba je komplikovaná. Jejich výskyt byl zaznamenán už v 81 zemích světa. Z devíti milionů nových případů tuberkulózy, jež jsou na světě každoročně zaznamenány, mají multirezistentní kmeny na svědomí 5 %.

Nejvýraznější nárůst onemocnění multirezistentními kmeny tuberkulózy byl zaznamenám v zemích bývalého Sovětského svazu a v Číně. Relativní novinkou jsou tzv. extrémně rezistentní kmeny, na které už nezabírají prakticky žádná antibiotika. Poprvé se objevily v Jižní Africe, ale dnes jsou rozšířeny po celém světě. Jejich výskyt byl zaznamenán ve 45 zemích světa. Zdaleka ne všechny případy nákazy extrémně rezistentními kmeny jsou však podchyceny. Velkou neznámou zůstává Afrika, kde je tuberkulóza velmi rozšířená, ale jen šest zemí je schopno sledovat rezistenci původce k antibiotikům.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Apollo 1: Požár v kabině

kdy: 27. ledna 1967 |  počet obětí: 3 

Mezi zmíněných osmnáct ztracených životů nepočítáme oběti havárie Apolla 1, zničeného během pozemních příprav. Jednalo se o nácvik předstartovních operací, včetně prověrky nouzového opuštění kabiny: 27. ledna 1967 se posádka chystala v lodi usazené na vrcholu Saturnu IB, vztyčeného na rampě. V důsledku závady na kabeláži však ve velitelské kabině vypukl požár a v atmosféře z čistého kyslíku se rychle šířil. Uvnitř uhořeli tři astronauti – Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Pro další lety byly veškeré hořlavé materiály nahrazeny a změnil se systém otevírání vstupního průlezu. (foto: Wikimedia Commons, Kipp Teague 1 + 2, CC0)

Vesmír

Podle majitele Martina pokrývají stěny a strop hospůdky McGuire's Irish Pub bankovky v hodnotě okolo dvou milionů dolarů.

Revue

Sovětská pěchota v útoku. Operace Bagration přinesla Rudé armádě obrovské územní zisky.

Válka

Farmáři i tovaryši žádali vyšší mzdy. Vrchnost však reagovala represí a omezením platů.

Historie
Zajímavosti

Na tento jediný neuron se ve skutečnosti napojuje asi 4 tisíce nervových vláken

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907