Zemřel významný český astronom a popularizátor Josip Kleczek

07.01.2014 - Jan Miklín

Ve věku nedožitých jednadevadesáti let zemřel český astronom a autor mnoha vědeckých prací i popularizačních knih RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Ve své práci se věnoval především Slunci


Reklama

Rodák z bývalé Jugoslávie se do Štěpánova nad Svratkou, rodného města jeho matky, přestěhoval ještě před zahájením školní docházky. Po absolvování matematiky, fyziky a astronomie na Přírodovědecké fakultě Karlovy Univerzity nastoupil jako vědecký pracovník do Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově, kde se věnoval zejména právě sluneční fyzice – aktivitě Slunce, protuberancím.

Později začal přednášet na své alma mater i jiných univerzitách a publikoval množství vědeckých prací a monografií, z nichž nejuznávanější je čtyřsvazkový šestijazyčný slovník Space Sciences Dictionary. Výuce se věnoval také jako prezident komise pro výuku astronomie při Mezinárodní astronomické unii či vedoucí Mezinárodní školy pro mladé astronomy při UNESCu a Mezinárodní astronomické unii.

Mimo přísně vědeckých studií však napsal množství knih popularizačních, například Naše souhvězdí (poprvé vyšla v roce 1978, dočkala se několika vydání), Naše Slunce (1984), Vesmír a člověk (1998) nebo Velkou encyklopedii vesmíru (2002). Široký záběr prokázal v jedné ze svých posledních knih – monografii Život se Sluncem a ve vesmíru (2011), v níž se věnoval Slunci ze všech úhlů, od sluneční fyziky přes vliv Slunce na Zemi po úvahy o podstatě života.

Zemřel 5. ledna 2014.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: VÁCLAV HUBATA - VACEK / MAFRA /Profimedia.cz



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907