Sny se zdají nejen lidem, ale i dalším savcům a ptákům. Sní také ještěři?

11.10.2018 - Stanislav Mihulka

Výzkum spánku ještěrů ukazuje, že zřejmě spí velmi podobně jako my

<p>Spící teju pruhovaný z jižní Ameriky</p>

Spící teju pruhovaný z jižní Ameriky


Reklama

Když lidé spí, postupně procházejí dvěma odlišnými typy spánku. Ve fázi REM (z anglického rapid eye movement, tedy rychlé oční pohyby) je mozek velmi aktivní a lidem se zdají živé sny. Ve spánku NREM (podle anglického non REM, tedy opak REM) se naopak mozek i tělo téměř vypnou.

Spánek jako takový je velmi důležitý fyziologický proces, který najdeme prakticky u všech živočichů. Jeho úkolem je zajistit odpočinek klíčových systémů těla, jejich správné nastavení a také vyčištění od zplodin metabolismu, hlavně pokud jde o nervovou soustavu. Odborníci si ale dlouho mysleli, že REM a NREM spánky se střídají jenom u suchozemských savců a u ptáků.

TIP: Starý trik: Ještěři mohli odhazovat ocas již v prvohorách, před 289 miliony let

Francouzští vědci teď zjistili, že velice podobnými fázemi spánku prochází i ještěři. Zkoumali velké jihoamerické ještěry teju pruhované a potvrdili, že spí podobně jako my. Vypadá to, že snění vzniklo už někdy u společného předka savců a ještěrů, což bylo asi tak před 350 miliony let. O čempak se ještěrům asi zdá?

  • Zdroj textu:

    CNRS

  • Zdroj fotografií: Paul-Antoine Libourel

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907