Sociální sítě mění naše mozky: k dobrému?

07.06.2013 - David Bimka

Je to potvrzeno. Internetové sítě jako Twitter nebo Facebook, které umožňují udržovat kontakt se stovkami známých a přátel, formují funkce a výkon našich mozků

<p>Nejděsivějším místem Pictonu je tunel, kde znenadání prudce klesá teplota a kde prý straší.</p>

Nejděsivějším místem Pictonu je tunel, kde znenadání prudce klesá teplota a kde prý straší.


Reklama

Podle nové studie publikované v časopise Nature Neuroscience je velikost tzv. amygdaly, tedy centra zodpovědného za udržování „přehledu“ v sociálních vztazích, úměrně závislá na množství kontaktů, které udržujeme. Lidé aktivně budující a udržující sociální sítě mají výrazně zvětšený objem tohoto centra.

K výsledku se vědci dopracovali studií osmapadesáti lidí. Ty nejdříve požádali o detailní popis kontaktů, které udržují v běžném životě a přes sociální sítě a poté podrobili scanu pomocí magnetické rezonance. Vedoucí projektu, doktorka Lisa Feldman, popsala výsledky studie pro britskou BBC: „Větší amygdala pravděpodobně umožňuje lidem efektivněji identifikovat, učit se a rozeznat sociální a emocionální náznaky jiných, což umožňuje vyvinout komplexní strategie jak s jinými vyjít a zajistit si v životě úspěch“. Méně vzletně řečeno, až si příště někde přečtete hloupý komentář tak vězte, že pisatel za svá slova nemůže. Má pouze zakrnělý mozek.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907