Solární plachetnice patří mezi dávné sny vesmírných konstruktérů. Jedná se o kosmická plavidla, která jsou poháněna tlakem slunečního záření, bez použití tradičního paliva
Vývojem solárních plachetnic se v současnosti zabývá několik vědeckých středisek v Rusku nebo například v Japonsku. Největší úspěchy v této oblasti ale pocházejí ze soukromé, neziskové společnosti The Planetary Society (TPS) z Pasadeny, která nyní oznámila plánovaný ostrý start plachetnice s označením LightSail-B.
LightSail-B, jejíž start je plánován na duben 2016, na oběžnou dráhu Země vynese těžkotonážní raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX. Plachetnice má ve složeném stavu podobu tří malých, vzájemně propojených krychlí. V jedné krychli se nachází centrální těleso s komunikační a řídící elektronikou, ve dvou zbývajících jsou umístěny čtyři trojúhelníkové díly plachty, vyrobené z pohliníkované plastické fólie – mylaru. Po rozvinutí bude mít plachetnice rozpětí 34 m2 a bude tak pozorovatelná i ze Země pouhým okem. Inženýři plánují, že by mise plachetnice LightSail-B mohla trvat až několik let.
Před ostrým startem LightSail-B je na rok 2015 naplánován ještě jeden zkušební start téměř totožné verze s označením LightSail-A, který by měl otestovat ovládání důležitých systémů v nižších vrstvách zemské atmosféry. Ty nejsou vzhledem ke své hustotě pro solární plachetnice příliš příznivé, mohou ale vědcům poskytnout důležité údaje o ovládání v extrémních podmínkách.
The Planetary Society
VědaDospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)
VálkaKanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)
HistorieLýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)