Sonda New Horizons zná svůj příští cíl: Míří k planetce v Kuiperově pásu

31.08.2015 - Martin Reichman

Sonda New Horizons, která v polovině července provedla historický průlet kolem Pluta, dostane další úkol


Reklama

Cesta sondy New Horizons k Plutu trvala 9 let. I přes tento dlouhý čas strávený ve vesmíru je sonda v příliš dobré kondici na to, aby byla její mise ukončena. Vědci se proto již dlouhou dobu snaží najít nový cíl, ke kterému by mohla zamířit.

TIP: Ahoj Pluto! Sonda New Horizons po 9 letech dorazila k trpasličí planetě

Zajímavých míst se v Kuiperově pásu nachází hned několik, ne všechny jsou však snadno dosažitelné. Nový cíl pro New Horizons nejdříve hledaly pozemní observatoře, vzhledem k obří vzdálenosti ale příliš úspěšné nebyly. Změna přišla až se zapojením Hubbleova vesmírného teleskopu. Ten vytipoval trojici vhodných objektů - všechny tři mají nízkou excentricitu (protáhlost) i sklon oběžné dráhy a jsou v dosahu sondy.

Stavební kameny Pluta

NASA následně výběr zúžila na dva finalisty – objekty s označením 2014 MU69 a 2014 PN70. Nyní vědci vybrali favorita, kterým je planetka s označením 2014 MU69. Objekt se nachází přibližně 1,6 miliardy kilometrů za oběžnou drahou Pluta a dosahuje asi 0,5% až 1% jeho velikosti. I tak je ale zhruba 10× větší a 1 000× hmotnější než kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou zkoumá Rosetta. Podle vědců může planetka 2014 MU69 představovat prastaré stavební kameny objektů, jakými je například Pluto. Vzhledem k tomu, že nejsou ohřívány Sluncem, mohou obsahovat vzorky staré až 4,5 miliardy let.

Kromě technických překážek ale musí New Horizons zdolat i překážky byrokratické. Rozpočet NASA totiž počítá s financováním provozu sondy jen do konce roku 2016, kdy sonda dokončí posílání dat z průletu kolem Pluta.

TIP: Kolik stojí velké mise? New Horizons stojí jako jeden den armády v Iráku

Sonda New Horizons provede na přelomu října a listopadu sérii manévrů, které ji nasměrují k novému cíli. Pokud se na provoz sondy najde dostatek financí, mohla by svého cíle dosáhnout v lednu 2019. Půjde tak o zdaleka nejvzdálenější svět, jaký kdy pozemská sonda navštívila.

  • Zdroj textu:

    nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA, JHUAPL, SwRI, Alex Parker

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tučňák císařský (535 m)

Zástupce ptačí říše si obvykle s ponorem do velkých hloubek nespojujeme, přesto i mezi nimi najdeme skutečného mistra. Je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), obyvatel ledové Antarktidy a největší ze všech současných tučňáků. Kromě skvělého přizpůsobení mrazu disponuje také hydrodynamickým tvarem těla a předními končetinami přeměněnými na účinná pádla, která z něj činí skvělého plavce i potápěče. Tučňáci se při lovu potravy v podobě ryb, korýšů a hlavonožců často potápí do více než stometrové hloubky. V některých případech pak provádí ponor až ke dnu mělčích moří a dostávají se tak do hloubek několika set metrů. Absolutním zaznamenaným rekordem je zatím 535 metrů, kterého dosáhla mladá samička v oblasti zvané McMurdo Sound.

S překvapivým zjištěním o nevšedních potápěčských dovednostech tučňáků přišel roku 1971 americký fyziolog Gerry Kooyman. Ten připevnil tučňákům na tělo malé zařízení, registrující hloubku ponoru. Výsledkem bylo zjištění, že tučňákům nečiní problém ponořit se do hloubek kolem 265 metrů na dobu až 18 minut.

Příroda

Zámek Valtice

Historie

Stalin si dobře zapamatoval slabost carské policie, která lidi „jen“ posílala do exilu. Své protivníky pak rovnou střílel.

Zajímavosti
Vesmír

Hexakoptéra Acecore Noa s „filmařskou“ výbavou

Věda

Loď Crew Dragon vynesla do kosmu raketa Falcon 9.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907