Sonda SDO pořídila ohromující záběry extrémní sluneční erupce

04.10.2014 - Martin Reichman

Na začátku týdne sonda SDO zachytila obří mračno materiálu, plujícího nad povrchem Slunce. O tři dny později se objevila první extrémní erupce


Reklama

Kroutící se, téměř dva miliony kilometrů dlouhé mračno sluneční hmoty, vznášející se nad povrchem Slunce, zachytila poslední zářijový den sonda SDO (Solar Dynamics Observatory). Vlákno, které by svou délkou 100× obtočilo zeměkouli, bylo nad povrchem Slunce pozorovatelné několik dnů.

Mračno, které vykazuje známky extrémního magnetického potenciálu, pravděpodobně souvisí i s novou silnou erupcí, kterou SDO zaznamenala tento čtvrtek. Efektní vzplanutí koronální hmoty následované výronem žhavé plazmy vědci klasifikují jako erupci třídy M7,3 – tedy velmi silnou. Erupce ale na rozdíl od těch, které se odehráli na konci srpna, nesměřovala k Zemi, takže nebudou mít žádný vliv na dění na naší planetě.

Reklama

  • Zdroj textu:

    nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907