Sonda Stardust přinesla prachové částice z časů raného vesmíru

01.09.2014 - Martin Reichman

Kometární sonda Stardust zaznamenala opravdu výjimečný úlovek. Podařilo se jí zřejmě zachytit prachové částice pocházejících z počátků naší sluneční soustavy


Reklama

Sonda Stardust vzlétla 7. února 1999, z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě, na nosné raketě typu Delta II. V průběhu sedmi let, během nichž třikrát obletěla Slunce a urazila téměř 5 miliard kilometrů, aerogelovým sběračem shromažďovala vzorky prachových částic mezihvězdného původu.

Hlavním cílem sondy bylo odebrání vzorků kometárního materiálu z komety Wild 2. To se podařilo 2. ledna 2004, v tento den se sonda přiblížila k jádru komety na vzdálenost 236 kilometrů. O dva roky později, 15. ledna 2006 se na Zemi vrátil její návratový modul s drahocennými vzorky prachových částic, které před extrémním žárem a shořením při vstupu do zemské atmosféry uchránil aerodynamický štít, který pohltil 99% energie.

Zrnka prachu z dob formování vesmíru

Nyní vědci v aerogelovém sběrači objevili vzorky prachových částic, které mohou pocházet z počátků naší sluneční soustavy. Celkem sedm mikroskopických vzorků, je pravděpodobně pozůstatkem exploze supernovy, která se odehrála před miliony let.

Hledání jehly v kupce sena

Objem prachových částic, které sonda Startust přinesla je tak obrovský, že do jeho třídění byli zapojeni i civilní badatelé z několika amerických univerzit. Civilní badatelé pochopitelně nezkoumají přímo prachové částice, jejich pomoc spočívá v analýze snímků těchto částic, nicméně právě jim se podařilo objevit první prachové částice z dob raného vesmíru. Tyto prachové částice přitom měly velikost pouhých 2 tisícin milimetru.

Zkoumané částice jsou mnohem rozmanitější, než vědci očekávali. Liší se velikostí, chemickým složením, strukturou a pravděpodobně i svým stářím. Ty největší mají například strukturu podobnou sněhovým vločkám.

Vědci již také potvrdili, že mikročástice obsahují sloučeniny síry, které by se v mezihvězdném prachu vyskytovat neměly. Předpokládá se proto, že nepochází z naší sluneční soustavy. Pro konečné potvrzení původu prachových částic ale bude zapotřebí ještě dalšího výzkumu.

  • Zdroj textu:

    nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Autoportrét roveru Curiosity na náhorní plošině Naukluft na úpatí Mount Sharp.

Vesmír

Nesourodá dvojice z Pompejí zahynula strašnou smrtí v pyroklastickém mračnu.

Věda

Landwasserský viadukt je jednokolejný šestiklenbový zakřivený železniční viadukt, který se vine nad švýcarskou říčkou Landwasser a spojuje zastávky Alvaneu a Filisur. Na své jihovýchodní straně ústí do 216 metrů dlouhého Landwasserského tunelu. Viadukt navrhl Alexander Acatos a v letech 1901 až 1902 jej postavila firma Müller & Zeerleder. Stavba, která se nachází ve výšce přes tisíc metrů nad mořem, je 65 metrů vysoká a na délku měří 136 metrů. Od roku 2008 je viadukt součástí kulturního dědictví UNESCO.

Zajímavosti
Revue

Situace zachycená na tomto snímku nebývá příliš často k vidění. Obrázek samice medvěda hnědého s mládětem na zádech má však logické vysvětlení.

Příroda

Interiér londýnské kavárny na přelomu 18. a 19. století. Ženská petice proti pití kávy vylíčila kafaře jako neschopné impotenty.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907