Sondu MOM dnes čeká zásadní manévr: Vstoupí na oběžnou dráhu Marsu

24.09.2014 - Martin Reichman

Aktualizováno: Podobně jako MAVEN i indická sonda MOM zvládla svůj vstup na oběžnou dráhu Marsu a Indie se tak stala 4 členem elitního klubu průzkumníků Marsu


Reklama

Vstup na eliptickou oběžnou dráhu Marsu zvládla MOM bez nejmenších problémů přesně podle plánu. Rudou planetu nyní obkrouží jednou za 77 hodin.

Proces zachycení sondy na oběžné dráze Marsu byl velmi obdobný jako před dvěma dny v případě americké sondy MAVEN, přesto se ale v několika ohledech lišil.

MOM (Mars Orbiter Mission) si v předchozích dnech otestovala funkčnost svých motorů a podle zpráv z Indické kosmické agentury (ISRO) je vše v nejlepším pořádku. Sonda čtyřsekundovým zažehnutím svých motorů také snížila svou rychlost na 2,18 metrů za sekundu. Finální zážeh je naplánován na 24. září přesně ve 0:17 našeho času a celý brzdící proces by měl trvat přibližně 24 minut. Část tohoto manévru ale MOM stráví v komunikačním stínu, sonda se bude nacházet na odvrácené straně Marsu, takže řídící centrum se bude muset spolehnout na plně automatický režim.

MOM na své palubě nese šestici vědeckých přístrojů, fonometr pro detekci vodíku a oxidy deuteria, senzor pro detekci metanu, hmotnostní analyzátor, infračervený spektrometr a fotoaparát s vysokým rozlišením. Na oběžné dráze rudé planety by měla studovat především atmosféru a sledovat stopy metanu; ten by mohl být biologického původu, tedy pokud na Marsu někdy existoval život.

V případě, že vše půjde podle plánu a MOM se podaří vstoupit na oběžné dráze rudé planety, připojí se Indie do elitního klubu průzkumníků Marsu, jejímiž členy jsou nyní Rusko, USA a ESA.

  • Zdroj textu:

    isro.org

  • Zdroj fotografií: ISRO

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907