V největších knihovnách světa se dnes nacházejí desítky milionů knih a dalších položek, mimo jiné zvukových záznamů či filmů. Zvítězí v našem klání o titul nejvýznamnější „strážkyně moudrosti“ Britská knihovna, nebo nejstarší kulturní instituce v USA – Knihovna Kongresu?
Britská knihovna představuje jednu z nejvýznamnějších vědeckých biblioték vůbec, a co se týče počtu položek, jde o největší sbírku na světě. Od roku 1997 sídlí na londýnské Euston Road ve čtvrti Camden, poblíž železničního nádraží St. Pancras. Budova v typické cihlové barvě se může pochlubit i jedním národním rekordem – jedná se o největší veřejnou stavbu, která v Británii ve 20. století vznikla: její podlahová plocha čítá 112 000 m² a rozprostírá se v devíti nadzemních a pěti podlažích.
Historie British Library je překvapivě krátká – založena byla až 1. července 1973. Většina sbírek se do ní přemístila z bývalé národní knihovny Britského muzea a v roce 1983 se do nové instituce začlenila rovněž velká část národního zvukového archivu obsahujícího přes milion zvukových a hudebních záznamů. Dnes v knihovně najdete zhruba 170 milionů položek v mnoha jazycích i formátech, jež zahrnují knihy, časopisy, noviny, mapy, razítka, ale i hudební nahrávky či archiv webových stránek. Každý rok navíc přibývají asi tři miliony položek, které si vždy vyžádají dvanáct kilometrů regálů.
Samotných knih schraňuje British Library asi čtrnáct milionů, přičemž stráží rovněž několik opravdových pokladů: například zlomky Koránu pocházející už z doby okolo roku 632, jediný zachovaný exemplář staroanglického eposu Beowulf, dvě kopie listiny Magna charta z roku 1215 nebo Diamantovou sútru z roku 868, jež se považuje za nejstarší dochovanou ručně tištěnou knihu světa.
Nelze opomenout ani rozsáhlou sbírku známek, nad níž zaplesá srdce každého fi latelisty – asi osm milionů známek seřazených v tisícovce boxů totiž představuje jednu z největších kolekcí na Zemi.
Library of Congress sídlící ve Washingtonu, D. C., je národní knihovnou Spojených států a zároveň vědeckovýzkumným střediskem amerického Kongresu. Bereme-li v úvahu pouze počet knih, jde rovněž o největší bibliotéku na světě, která navíc nese titul nejstarší federální kulturní instituce USA.
Její založení se datuje do roku 1800, kdy tehdejší prezident John Adams věnoval svoji knižní sbírku potřebám Kongresu; o patnáct let později pak přibyly svazky prezidenta Thomase Jeffersona. Knihovna původně sídlila v prostorách Kapitolu, v následujících desetiletích se však rozrostla o několik dalších budov: nejvýraznější z nich je zřejmě Thomas Jefferson Building s charakteristickou kopulí vysokou 37,5 m.
Americká národní knihovna schraňuje téměř 161 milionů položek ve 470 světových jazycích: její archivy obsahují na třicet milionů knih a další formáty, včetně novin, rukopisů, map, hudebních a audiovizuálních děl či webových stránek, sbírek softwaru a 3D objektů. Nejstarší písemný materiál pak představuje tabulka s klínovým písmem z doby okolo roku 2040 př. n. l.
Pýchou kongresové knihovny se stala rozsáhlá databáze audiovizuálních děl, jež zahrnuje nejen obří filmotéku, ale i sbírky písní, rozhlasových her, televizních seriálů apod. Do digitalizovaného filmového archivu přitom kromě americké produkce každoročně přibývá i několik set světových snímků, které Library of Congress vybírá na základě jejich kulturního přínosu. Českého čtenáře jistě potěší, že mezi nimi figuruje také Přelet nad kukaččím hnízdem Miloše Formana či dokumenty Heleny Třeštíkové.
Knihovna Kongresu celosvětově vítězí třicetimilionovou sbírkou knih, Britská knihovna zase celkovým počtem položek. Obě instituce střeží také opravdové unikáty: v prvním případě se jedná například o fascinující filmový archiv, ve druhém zase o rozsáhlou audiotéku. Hlavní rozdíl tedy spočívá v samotné službě čtenářům – v Británii se z pokladů moudrosti mohou radovat až po dosažení 18 let, v národní knihovně USA lze bádat už od 16 let, ovšem svazky se běžně nepůjčují domů. A protože prezenční výpůjčky jsou pro mnohé zájemce nepohodlné (ne-li nemožné), v našem souboji těsně vyhrává knihovna v Londýně.
100+1 zahraniční zajímavost
VědaKdyž si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, Tirthakanji, CC BY-SA 3.0 CZ)
VesmírPozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew Tilk, CC0)
HistorieAlbrecht Dürer na terase svého domu, obraz od Williama Bella Scotta. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VálkaItalský voják vyzbrojený kulometem Breda, Jugoslávie 1941. (foto: Wikimedia Commons, Regio Esercito, CC BY-SA 4.0)