Sovětská jistota: Kosmická loď Sojuz

22.12.2013 - Tomáš Přibyl

Sovětský svaz vyvinul loď Sojuz v rámci svého lunárního programu: mělo jít o prostředek, v němž by kosmonauti létali na Měsíc a zpět. Dnes jde o klíčový dopravní prostředek k mezinárodní vesmírné stanici


Reklama

Kvůli selhání hlavního článku celé sovětské měsíční architektury, superrakety N-1, se sovětský sen o lunárních výpravách rozplynul. Robustní loď Sojuz s rozsáhlými manévrovacími schopnostmi však na smetišti dějin nakonec neskončila – našla uplatnění v oblasti dopravy posádek na vesmírné stanice. A co víc, postupem času se propracovala k úžasné spolehlivosti.

Její zavádění do provozu sice poznamenaly dvě smrtelné nehody (Sojuz 1 a 11), ale těmi si loď svůj příděl smůly vybrala na desítky let dopředu. Od té doby se v ní všichni kosmonauti bezpečně vrátili zpět na Zemi a o kosmickém stroji hovoří jen v superlativech. „Sojuz je jako Volkswagen brouk. Je spolehlivý, robustní a létá dobře za každého počasí,“ nechal se slyšet například německý kosmonaut Ulf Merbold.

Sojuz má za sebou 120 startů, ročně vzlétá čtyřikrát a je jedinou pilotovanou lodí, která dnes obsluhuje Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). V žádném případě ale nejde o nějakou „předpotopní“ techniku, jak by se z jeho bohaté historie mohlo zdát: má za sebou celou řadu modernizací a v podstatě při každé misi se na něm testuje něco nového. V Rusku se čas od času objeví plány na vývoj a výrobu zcela nové kosmické lodi, ale Sojuz všechny tyto projekty zatím vždy porazil. Je tak téměř jisté, že v roce 2017 oslaví v aktivní službě padesáté narozeniny.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907