Sovětský lehký tank BT-7: dosahoval rychlosti až 86 km/hod

28.08.2015 - Lukáš Visingr

V údobí mezi oběma světovými válkami vznikla též konstrukční škola „tanků pro jezdectvo“ neboli „křižníkových“ tanků, u nichž se vše podřizovalo vysoké rychlosti. Za vrchol této specifické filozofie lze označit sovětský lehký tank BT-7


Reklama

Palebná síla, pancéřová ochrana a pohyblivost tvořily od počátku základní požadavky na obrněnce a u každého typu musel být přijat kompromis mezi těmito vlastnostmi. Sovětské stroje řady BT (bystrochodnyj tank – rychlý tank) vznikly na začátku 30. let nikoli v Sovětském svazu, nýbrž v USA. Inženýr J. Walter Christie nabízel americké armádě několik typů pozoruhodných vozidel, která měla jím patentovaný typ zavěšení kol a dokázala jezdit na pásech i na kolech: pásy bylo možno nasadit a opět sejmout. V USA sice neuspěl, zaujal však Sověty, kteří koupili nejméně dva jeho obrněnce. Ty se v SSSR staly fakticky prototypy vozidel BT.

Rychlejedoucí tank

První sériový stroj tohoto typu sovětské provenience BT-2 se začal vyrábět v roce 1932 a následovalo několik dalších modelů s různými motory, výzbrojí či pancířem, avšak základní konstrukce zůstala shodná s Christieho tankem M1931. V roce 1935 byl připraven prototyp obrněnce, jenž se stal vrcholem a závěrem této vývojové řady, a sice typu BT-7. Na počátku se požadovalo, aby mohl nést buď 45mm kanón proti tankům, nebo 76mm protipěchotní dělo, čemuž se konstrukce věže musela podřídit.

Do sériové výroby šla ovšem jenom podoba se 45mm zbraní ve věži převzaté ze staršího typu BT-5 a teprve roku 1937 se v produkci přešlo na novou verzi s kuželovou věží, v níž se dalo uskladnit více munice (až 146 nábojů).

Některé stroje dostaly i radiostanice, avšak za cenu sníženého počtu kusů munice. Doplňkovou výzbroj tvořily dva 7,62mm kulomety DT ve věži – jeden mířící dopředu a druhý dozadu. Pohon zajišťoval původně letecký motor, který tanku dodával vynikající rychlost až 86 km/h. Slabinu všech strojů řady BT však představovalo pancéřování, jehož malá síla (max. 22 mm) byla daní za nízkou hmotnost. Potvrdilo se to i při nasazení v občanské válce ve Španělsku a posléze také v bojích proti Japoncům a Finům.

Proklatě slabý pancíř

Při bleskových útocích v ideálním „tankovém“ terénu se „bétéčkům“ obvykle dařilo, ale pokud narazila na účinnou obranu (jako ve Finsku), ztráty hrozivě narůstaly, protože jejich pancíře prorážely i protitankové pušky. Od roku 1938 se vyráběla obměna BT-7M (zvaná také BT-8), která měla dieselový motor V-2, a objevilo se též několik speciálních úprav, např. tank plamenometný, chemický, mostní, velitelský či dálkově ovládaný. V jistém počtu byl vyroben i onen dříve navržený stroj se 76mm dělem, označovaný BT-7A.

 

BT-7

OSÁDKA: 3 muži

HMOTNOST: 14 t

DÉLKA: 5,66 m

ŠÍŘKA: 2,29 m

VÝŠKA: 2,42 m

PANCÉŘOVÁNÍ: 6–22 mm

POHONNÁ JEDNOTKA: benzínový M-17T

VÝKON MOTORU: 373 kW

MAX. RYCHLOST NA KOLECH: 86 km/h

MAX. RYCHLOST NA PÁSECH: 62 km/h

HLAVNÍ VÝZBROJ: 45mm kanón 20K

VEDLEJŠÍ VÝZBROJ: 2 × 7,62mm kulomet DT

MAX. DOJEZD: 450 km 

 

Z hlediska počtů však nadále dominoval BT-7, jehož vzniklo přes 5 000 exemplářů. V případném útoku proti Západu mohlo jít o opravdu impozantní sílu, ale v obraně proti německé invazi utrpěly tanky řady BT strašné ztráty (do léta 1942 přes 2 000 kusů), za čímž však do jisté míry stála i špatná údržba a nezkušenost osádek.

Ještě v létě 1943 ale vozidla BT tvořila zhruba polovinu sovětských strojů, přestože hlavní roli již jednoznačně získal slavný T-34. Ten ale do značné míry vycházel z designu BT. Tank BT-7 byl řešen coby „nájezdník“ pro rychlé útočné operace a v této roli podával dobré výkony, jenže průběh druhé světové války neumožnil jeho koncepci vyniknout.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Terenní vozidla představovala ideální způsob jak proniknout nepřátelskými liniemi

Válka

Josefa Slánská s manželem, synem Rudolfem a dcerou Martou

Historie

Stingray při historicky prvním letu na MidAmerica St. Louis Airport

Věda

Sestava Energija–Buran na Bajkonuru před startem v listopadu 1988

Vesmír
Revue

Příchod bělochů znamenal pro indiány šok. Hernán Cortés dobývá Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907