Sovětský střední tank T-28: Němci je po napadení SSSR téměř všechny zničili

02.11.2015 - Jiří Novák

Sověti původně hodlali vyrábět britské tanky A6 v licenci, ale vysoká cena je vedla k vlastní specifické konstrukci v podobě T-28


Reklama

Historie obrněnce T-28 začala v roce 1930 návštěvou sovětské nákupní komise ve Velké Británii; hodlala zde hodlala zakoupit licenci nejmodernějšího středního tanku pro výzkum a vývoj vlastních konstrukcí. Obzvlášť ji zaujal střední A6 od firmy Vickers. Ta však nastavila  tak vysokou cenu, že Sověti na podmínky koupě nepřistoupili a následně padlo rozhodnutí vytvořit vlastní konstrukci inspirovanou britským tankem.

Slabý pancíř, nízká bojová hodnota

Zadání projektu obsahovalo parametry stroje A6 – 45mm kanón, jeden kulomet v hlavní a další dva ve dvou menších věžích. Tank měl z čelní strany chránit pancíř o síle 20 mm, na všech svislých plochách 16–17 mm, na horních plochách 10 mm a na dně 8 mm. Pohon měl původně zajišťovat letecký motor M-5 o výkonu 298 kW. První prototyp vozidla s označením T-28-1 prošel (zatím bez výzbroje) vojskovými zkouškami v květnu 1932.

Po úpravách dle požadavků armády byla na konci října 1932 schválena sériová výroba, jež probíhala v tankovém závodě v Leningradu. Osádku středního třívěžového tanku s pohonnou jednotkou umístěnou v zadní části tvořilo šest osob –  řidič-mechanik, velitel (plnící rovněž funkci střelce i nabíječe v hlavní dělové věži) miřič, radista (jenž zastával i funkci druhého nabíječe) a dva střelci v kulometných věžích. Stroje T-28 nakonec získaly kanón KT-28 ráže 76,2 mm a tři kulomety DT vz. 1928.

Mechanismus otáčení věže byl elektrický, s možností ručního ovládání. Od roku 1938 se do hlavní věže montoval delší a výkonnější kanón L-10 ráže 76,2 mm, který zajišťoval na vzdálenost 1 000 m pod úhlem 60 ° probití 50mm pancíře. Pohonnou jednotku zajišťoval vodou chlazený benzínový letecký motor M-17 o výkonu 373 kW. Tanky T-28 prošly v letech 1933–1940 více než 600 různými modernizacemi, které celkově zvýšily jejich spolehlivost a efektivnost.

 

T-28

OSÁDKA: 6 mužů

HMOTNOST: 28 t

DÉLKA: 7,44 m

ŠÍŘKA: 2,81 m

VÝŠKA: 2,82 m

PANCÉŘOVÁNÍ: 20–80 mm

POHONNÁ JEDNOTKA: M-17

VÝKON MOTORU: 373 kW

MAX. RYCHLOST: 37 km/h

HLAVNÍ VÝZBROJ: 76,2mm kanón KT-28

VEDLEJŠÍ VÝZBROJ: 3 × 7,62mm kulomet DT

MAX. DOJEZD: 220 km 

 

V roce 1933 bylo prvních deset T-28 dodáno 2. samostatnému tankovému pluku Leningradského vojenského okruhu. Z rozkazu lidového komisariátu  obrany se v roce 1935 tankové pluky vyzbrojené T-28 reorganizovaly na samostatné brigády těžkých strojů, které měly ve výzbroji mimo jiné i 54 obrněnců T-28.

Během zimní války mezi SSSR a Finskem Sověti použili T-28 k podpoře pěchoty a ničení ohnisek obrany nepřítele. I když se příliš neosvědčil (hlavně kvůli slabému pancíři), stojí za zmínku, že se snadno pohyboval v 80–90 mm vysoké sněhové pokrývce. Jejich nízká bojová hodnota se plně projevila po začátku německé invaze a téměř všechny T-28 byly v prvních měsících konfliktu ztraceny. Několik strojů se účastnilo bojů o Moskvu a úplně poslední nasazení pravděpodobně proběhlo po proražení blokády Leningradu v roce 1944. 

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE Speciál, Svět tanků

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Terenní vozidla představovala ideální způsob jak proniknout nepřátelskými liniemi

Válka

Josefa Slánská s manželem, synem Rudolfem a dcerou Martou

Historie

Stingray při historicky prvním letu na MidAmerica St. Louis Airport

Věda

Sestava Energija–Buran na Bajkonuru před startem v listopadu 1988

Vesmír
Revue

Příchod bělochů znamenal pro indiány šok. Hernán Cortés dobývá Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907