Spitzerův dalekohled, který pracuje ve vesmíru už od roku 2003, žije tak trochu ve stínu Hubblea. Přitom mu nelze upřít mnohé úspěchy, díky nimž se prohlubuje naše poznání vesmíru
Tak trochu ve stínu Hubbleova dalekohledu jsou další vesmírné teleskopy, které lidé poslali do vesmíru, aby zkoumaly planety, asteroidy, hvězdy i vzdálené galaxie. Jedním z nich je Spitzerův dalekohled, který v srpnu 2013 oslavil své desáté výročí.
Odstartoval 25. 8. 2003 na raketě Delta II a jeho primární mise skončila v roce 2009 po vyčerpání chladicího média. V současné době Spitzer sice funguje, ale jen částečně – hovoří se o tzv. teplé misi, kdy sonda nemá dostatečně nízkou teplotu, aby mohly pracovat všechny její přístroje.
V rámci primární mise byl Spitzerův teleskop určen pro sledování vesmíru v infračerveném světle. Jeho úkolem bylo pátrat v oboru IR záření po hnědých trpaslících, studovat cirkumstelární disky u blízkých hvězd, zkoumat vznikající hvězdy, galaxie, mezihvězdné prostředí, tělesa Sluneční soustavy, hvězdokupy a mlhoviny. Družice sledovala především objekty o velmi nízké teplotě.
Jeden z největších úspěchů, jaký Spitzer zaznamenal, představovalo zachycení záření z exoplanet HD 209458 b a TrES-1. Jde o planety velikosti Jupitera, které jsou velmi horké – obíhají totiž jen ve vzdálenosti 0,05 AU od mateřské hvězdy. Navíc byla tato tělesa poprvé pozorována přímo. Všechny do té doby uskutečněné objevy se odehrály pouze na základě nepřímého sledování a výpočtů.
V sekundární, teplé misi (teplota sondy vzrostla zhruba z 5 na 35 K) se Spitzer zaměřuje především na vyhledání vhodného blízkozemního asteroidu, který bychom mohli zachytit a odtáhnout na oběžnou dráhu Země, kde by byl podrobně prozkoumán.
V tuto chvíli se do kosmu chystají další dalekohledy, které usnadní pozorování vzdálených objektů v různých spektrech záření. Díky nim se naše znalosti vesmíru neustále prohlubují a dokážeme tak zpřesňovat jeho stáří, odhalovat tajemství vzniku mlhovin a galaxií a vyhledávat potenciální život na vzdálených planetách. Příkladem budiž teleskop Jamese Webba, jehož start se plánuje na rok 2018
Tajemství vesmíru 9/2013
VesmírHorké chvíle na orbitě v podání filmu Gravitace. Bez ochrany skafandru by kosmonauti ztratili vědomí za patnáct sekund.
ZajímavostiPrůměrná nosnice dává ročně 320 vajec, ale stavbou těla není podobné zátěži uzpůsobená.
HistorieViktoriánské ženy musely dodržovat přísná módní pravidla. Pas si stahovaly korzetem a krinolíny naopak roztahovaly obručemi.
VálkaFritz Julius Lemp (vlevo) v družném hovoru s kontradmirálem Karlem Dönitzem .
VědaBakteriofág (odvozený ze slov bakterie a fagein – řecky „jíst“), zkráceně fág, je obecný název pro virus infikující bakterie.
CestováníHistorický střed města Trogir byl roku 1997 zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO díky své mimořádné architektonické kontinuitě výstavby města.
