Spitzerův vesmírný teleskop: První dalekohled, který uviděl exoplanety

Tak trochu ve stínu Hubbleova dalekohledu jsou další vesmírné teleskopy, které lidé poslali do vesmíru, aby zkoumaly planety, asteroidy, hvězdy i vzdálené galaxie. Jedním z nich je Spitzerův dalekohled, který v srpnu 2013 oslavil své desáté výročí.

Odstartoval 25. 8. 2003 na raketě Delta II a jeho primární mise skončila v roce 2009 po vyčerpání chladicího média. V současné době Spitzer sice funguje, ale jen částečně – hovoří se o tzv. teplé misi, kdy sonda nemá dostatečně nízkou teplotu, aby mohly pracovat všechny její přístroje.

Studená a teplá mise

V rámci primární mise byl Spitzerův teleskop určen pro sledování vesmíru v infračerveném světle. Jeho úkolem bylo pátrat v oboru IR záření po hnědých trpaslících, studovat cirkumstelární disky u blízkých hvězd, zkoumat vznikající hvězdy, galaxie, mezihvězdné prostředí, tělesa Sluneční soustavy, hvězdokupy a mlhoviny. Družice sledovala především objekty o velmi nízké teplotě.

Jeden z největších úspěchů, jaký Spitzer zaznamenal, představovalo zachycení záření z exoplanet HD 209458 b a TrES-1. Jde o planety velikosti Jupitera, které jsou velmi horké – obíhají totiž jen ve vzdálenosti 0,05 AU od mateřské hvězdy. Navíc byla tato tělesa poprvé pozorována přímo. Všechny do té doby uskutečněné objevy se odehrály pouze na základě nepřímého sledování a výpočtů.

V sekundární, teplé misi (teplota sondy vzrostla zhruba z 5 na 35 K) se Spitzer zaměřuje především na vyhledání vhodného blízkozemního asteroidu, který bychom mohli zachytit a odtáhnout na oběžnou dráhu Země, kde by byl podrobně prozkoumán.

Další na cestě

V tuto chvíli se do kosmu chystají další dalekohledy, které usnadní pozorování vzdálených objektů v různých spektrech záření. Díky nim se naše znalosti vesmíru neustále prohlubují a dokážeme tak zpřesňovat jeho stáří, odhalovat tajemství vzniku mlhovin a galaxií a vyhledávat potenciální život na vzdálených planetách. Příkladem budiž teleskop Jamese Webba, jehož start se plánuje na rok 2018