Měl vojenské nadání, diplomatické schopnosti a kladl důraz na spořádaný rodinný život. Takový byl ve zkratce Ferdinand III. Habsburský, rakouský arcivévoda, římský císař, chorvatský, uherský a především český král.
Třetí syn Ferdinanda II. dospíval za bouřlivých dní třicetileté války, během které několikrát ukázal své vojensko-politické nadání. Po smrti Albrechta z Valdštejna zastával funkci vrchního velitele císařské armády, která pod jeho velením porazila Švédy u Nördlingenu. Po konci války byl ale nucen vypořádat se s neutěšenou situací v korunních zemích, Čechy nevyjímaje.
Přestože pokračoval v absolutistické rekatolizační politice svého otce, nepočínal si toliko drasticky a naopak usiloval o konsolidaci poměrů. Za jeho vlády vznikly první soupisy obyvatelstva a byla opětovně sjednocena pražská univerzita. Nově vzniklá Karlo-Ferdinandova univerzita se tak postupně měnila ve státní vzdělávací instituci.
TIP: Noví Češi, nový císař: Jak si vedl Ferdinand III. v pobělohorských Čechách?
Za svůj krátký život se Ferdinand stihl třikrát oženit a zplodit jedenáct dětí. Rodinného života si považoval a na rozdíl od jiných panovníků neprovázely jeho jméno milostné avantýry či metresy. Z harmonického manželství s mantovskou princeznou Eleonorou Magdalenou Gonzaga jej však nečekaně vytrhla smrt. Ferdinand zemřel 2. dubna 1657.
HistorieCharles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)
ZajímavostiŠamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)
PřírodaSamečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)
VědaKosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, Betancourt, CC BY 4.0)
RevueLegenda aviatiky
Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.
