Spoutaná nádhera Niagarských vodopádů

31.05.2013 - Marek Telička


Reklama

Ačkoli Niagarské vodopády na hranici amerického státu New York a kanadské provincie Ontario nejsou extrémně vysoké, během nejvyššího stavu vody jimi každou sekundu proteče až 5 720  m³ vody. (Pro srovnání – Viktoriinými vodopády, které jsou největší na světě prohřmí v období dešťů až 9 170 m3 za sekundu.) „Niagara“ je nejmohutnější padající vodní masou severoamerického kontinentu. Vodopády jsou ostrovem Goat Island rozděleny na Americký vodopád (vlevo), z nějž je ještě vydělen úzký pruh nazvaný Nevěstin závoj, a „Kanadskou podkovu“ v pravé části snímku. V kanadské části se voda řítí do hloubky 53 metrů, americké vodopády jsou kvůli obřím balvanům pod přepadem jen asi 21–30 metrů vysoké. Americká sekce má šířku 323 metrů, Kanadská podkova se klene přes 792 metrů široký práh.

Kromě nepopiratelné krásy pozorovatelné nejlépe z kanadského území, jsou vodopády významným zdrojem elektrické energie, a proto je jejich tok regulován a usměrňován k vodním turbínám. Zejména v noci a mimo hlavní turistickou sezónu je proto průtok až poloviční.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Státy většinou neposkytují příliš informací o zvláštních jednotkách

Válka

Praha v 19. století. V roce 1869 už měla 158 tisíc obyvatel, tedy asi dvakrát více než Brno.

Historie
Věda

Sonda Al Amal je 2,37 metru široká, na délku měří 2,9 metru a váží zhruba 1 500 kilogramů. Její základ tvoří trojice vědeckých přístrojů: multispektrální kameroa EXI (Emirates eXploration Imager), infračervený spektrograf EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) a ultrafialový spektrograf EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer).

Vesmír

Enzymatická výbava trávicí soustavy zavíječe voskového (Galleria mellonella) umožňuje jeho housenkám trávení včelího vosku – po chemické stránce komplikované a těžko odbouratelné struktury.

Zajímavosti

Monumentální křesťanský chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907