Nová teorie: Stál za formováním naší Sluneční soustavy vesmírný vítr?

Jak vypadala naše Sluneční soustava v časech svého formování, pomáhají vědcům přiblížit pozorování hvězd typu T Tauri. Tyto mladé (obvykle 100 tisíc až 1 milion let staré) středně hmotné hvězdy, jsou podobné našemu Slunci. Obvykle je obklopuje disk složený z vesmírného prachu a dalších nečistot, ze kterého se později formují hvězdy a další vesmírné objekty. Jednou z T Tauri hvězd je i AS 205 N, která se nachází 407 světelných let od Země v souhvězdí Hadonoše.

Podle teoretických propočtů a předchozích pozorování by měly hvězdy typu T Tauri zářit hlavně v infračervených vlnových délkách, pozorování hvězdy AS 205 N uskutečněná prostřednictvím Atakamské velké milimetrové anténní soustavy (ALMA) ale ukazují, že AS 205 N se chová jinak.

Vítr jako rozhodující faktor?

Vědci její nezvyklé chování připisují hvězdnému větru, nad jehož rolí při formování hvězdných soustav se spekuluje již dlouho. Podle teoretických propočtů by hvězdný vítr mohl v časech formování hvězd odvát některé plyny (nebo je naopak přivát) a ovlivnit tak, jaké hvězdy se v daném místě zrodí. Podezření na vliv vesmírného větru naznačuje i výskyt oxidu uhelnatého na vnějším okraji prachového disku hvězdy AS 205 N.

K potvrzení teorie o vesmírném větru jako důležitém faktoru při formování hvězdných soustav ale brání jedna maličkost. V těsném sousedství hvězdy AS 205 N se nachází její dvojče označované jako AS 205 S a je tedy možné, že podivné chování hvězdy AS 205 N má ve skutečnosti na svědomí gravitace nebo slapové síly jejího dvojčete a nikoli vesmírný vítr.