Stál za hromadným vymíráním na Zemi zničující gama záblesk?

09.12.2014 - Martin Reichman

Gama záblesk je považován za nejsilnější druh výboje ve známém vesmíru. Vědci nyní přišli s teorií, zda mohl stát za hromadným vymíráním na Zemi i v dalších částech Galaxie


Reklama

Při gama záblesku se uvolní nesmírné množství energie ve formě gama záření. Jde o co do svítivosti nejvýraznější fyzikální doposud známý jev ve vesmíru. Trvá řádově od zlomku sekundy do 100 sekund a bývá doprovázen následným několikadenním dosvitem rentgenového či ultrafialového záření nebo i viditelného světla. Je známo, že se objevují v obrovských vzdálenostech od Země, až u samé hranice pozorovatelného vesmíru. Smrtící účinky gama záblesku jsou tak silné, že by mohly přinést odpověď na známý Fermiho paradox.

Krátké a dlouhé záblesky

Gama záblesky mohou existovat dvojího druhu – krátké, trvající méně než 2 sekundy a dlouhé. Dlouhé záblesky jsou podle astrofyziků spojeny s úmrtím masivních hvězd a jsou typické spíše pro trpasličí galaxie, zatímco krátké pravděpodobně vznikají v důsledku fúze neutronových hvězd nebo černých děr.

Pravděpodobnost dlouhého gama záblesku, který by mohl způsobit hromadné vymírání, vědci vyčíslili na 50% v horizontu posledních 500 milionů let. V horizontu 1 miliardy let je již pravděpodobnost 60% a pravděpodobnost dlouhého gama záblesku v posledních 5 miliardách let vědci stanovili na 90%. Sluneční soustava je přitom stará 4,6 miliardy let. Krátké záblesky jsou podle vědců 5× častější, než dlouhé, nicméně vzhledem k jejich omezenému dosahu je nepovažují za Zemi ohrožující.

Hromadné vymírání na Zemi i jinde

Pokud by se tato teorie potvrdila, znamenalo by to, že masové vymírání před 440-450 miliony let, v období prvohorního ordovik-siluru, mohl mít na svědomí právě dlouhý gama záblesk. Během tohoto vymírání ze Země zmizelo 27% čeledí a 57% všech tehdejších rodů. Někteří vědci jej dokonce považují za druhé největší vymírání v historii.

Nový výzkum také naznačuje, že dosah hypotetického dlouhého gama záblesku mohl mít dopad nejen na život na Zemi, ale i v jiných částech Mléčné dráhy. Bezpečná vzdálenost od středu naší Galaxie je podle vědců nejméně 32 600 světelných let, tedy spíše na okraji Mléčné dráhy. Dlouhý gama záblesk je tak podle vědců možnou odpovědí na otázku chybějících důkazů mimozemského života, jak ji formuluje Fermiho paradox.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Physical Review Letters, Live Science

  • Zdroj fotografií: ESO/A. Roquette

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Černé díry se ukrývaly přímo před očima vědců. Nový výzkum našel způsob, jak je odhalit.

Vesmír

Lidské pozůstatky obětí erupce v domě „Casa del Fabbro“, včetně muže, jehož DNA vědci přečetli.

Věda

Stejně jako ostatní krokodýli, i gaviálové mají speciální smyslové orgány. Jedná se o drobné jamky v šupinách, které pokrývají tělo. Tyto jamky jsou schopny zachytit vibrace nebo změny tlaku vody, což napomáhá při hledání kořisti.

Příroda

Britské tanky postupují vpřed. Velitel stroje často šel před strojem a naváděl řidiče, aby se vyhnul překážkám.

Válka

Jihoamerické pralesy by mohly ukrývat až na čtyři tisíce doposud neznámých rostlinných druhů.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907