Stál za hromadným vymíráním na Zemi zničující gama záblesk?

09.12.2014 - Martin Reichman

Gama záblesk je považován za nejsilnější druh výboje ve známém vesmíru. Vědci nyní přišli s teorií, zda mohl stát za hromadným vymíráním na Zemi i v dalších částech Galaxie


Reklama

Při gama záblesku se uvolní nesmírné množství energie ve formě gama záření. Jde o co do svítivosti nejvýraznější fyzikální doposud známý jev ve vesmíru. Trvá řádově od zlomku sekundy do 100 sekund a bývá doprovázen následným několikadenním dosvitem rentgenového či ultrafialového záření nebo i viditelného světla. Je známo, že se objevují v obrovských vzdálenostech od Země, až u samé hranice pozorovatelného vesmíru. Smrtící účinky gama záblesku jsou tak silné, že by mohly přinést odpověď na známý Fermiho paradox.

Krátké a dlouhé záblesky

Gama záblesky mohou existovat dvojího druhu – krátké, trvající méně než 2 sekundy a dlouhé. Dlouhé záblesky jsou podle astrofyziků spojeny s úmrtím masivních hvězd a jsou typické spíše pro trpasličí galaxie, zatímco krátké pravděpodobně vznikají v důsledku fúze neutronových hvězd nebo černých děr.

Pravděpodobnost dlouhého gama záblesku, který by mohl způsobit hromadné vymírání, vědci vyčíslili na 50% v horizontu posledních 500 milionů let. V horizontu 1 miliardy let je již pravděpodobnost 60% a pravděpodobnost dlouhého gama záblesku v posledních 5 miliardách let vědci stanovili na 90%. Sluneční soustava je přitom stará 4,6 miliardy let. Krátké záblesky jsou podle vědců 5× častější, než dlouhé, nicméně vzhledem k jejich omezenému dosahu je nepovažují za Zemi ohrožující.

Hromadné vymírání na Zemi i jinde

Pokud by se tato teorie potvrdila, znamenalo by to, že masové vymírání před 440-450 miliony let, v období prvohorního ordovik-siluru, mohl mít na svědomí právě dlouhý gama záblesk. Během tohoto vymírání ze Země zmizelo 27% čeledí a 57% všech tehdejších rodů. Někteří vědci jej dokonce považují za druhé největší vymírání v historii.

Nový výzkum také naznačuje, že dosah hypotetického dlouhého gama záblesku mohl mít dopad nejen na život na Zemi, ale i v jiných částech Mléčné dráhy. Bezpečná vzdálenost od středu naší Galaxie je podle vědců nejméně 32 600 světelných let, tedy spíše na okraji Mléčné dráhy. Dlouhý gama záblesk je tak podle vědců možnou odpovědí na otázku chybějících důkazů mimozemského života, jak ji formuluje Fermiho paradox.

  • Zdroj textu:

    Physical Review Letters, Live Science

  • Zdroj fotografií: ESO/A. Roquette

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Rosomáci jsou stále loveni pro svou kožešinu. Huňatá srst, promaštěná přírodními oleji, totiž dokonale izoluje proti chladu a netvoří se na ní námraza.

Příroda

Plastová láhev se rozkládá až 200 let. Ročně jich přitom v oceánu skončí přes devět milionů tun.

Zajímavosti

Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda New Horizons, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.

Vesmír

Dovbušovi nebylo ani čtyřicet, když se stal vůdcem zbojnické bandy operující v rozsáhlé oblasti východních Karpat.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907