Starodávná a moderní města se vlastně tolik neliší

22.02.2015 - Stanislav Mihulka

Města dávných civilizací jsou na první pohled úplně jiná, než dnešních velkoměsta. Základní prvky organizace a fungování měst jsou ale kupodivu stále stejné


Reklama

Podle badatelů Institutu Santa Fe a Coloradské univerzity v Boulderu dávná lidská osídlení fungovala velmi podobně jako moderní města, navzdory dramatickým rozdílů ve vzhledu a způsobu vládnutí.

Luis Bettencourt a jeho kolegové prostudovali archeologická data z oblasti dnešního Mexico City, pocházející z intenzivních archeologických průzkumů v šedesátých letech. Analyzovali rozměry stovek dávných chrámů a tisícovek domů tehdejších obyvatel, aby z nich odhadli velikost populace a hustotu osídlení. Sledovali také velikost a rychlost stavby monumentů a významných budov té doby, stejně jako intenzitu jejich využívání obyvateli.

Nakonec se ukázalo, že čím větší bylo tehdejší osídlení, tím větší byla i jeho produkce. Stejně jako v dnešní době. Zní to docela jednoduše, ale pro archeology to prý byl šok. Žili jsme totiž v domnění, že dnešní města a vůbec celý svět kapitalismu, industrializace a demokracie se radikálně liší od minulých civilizací. Teď to ale vypadá, že základní prvky a pravidla organizace lidských osídlení se během uplynulých tisíciletí vlastně nezměnily. Co se týče dalšího výzkumu, Bettencourtův tým chce prostudovat dávná osídlení Peru, Číny a Evropy a sledovat na nich vznik, růst i zánik měst.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Santa Fe Institute, Science Advances

  • Zdroj fotografií: Gabriel Garcia/ Santa Fe Institute

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907