Reklama


Start Apollo 7: Úspěšný let protivů

- redakce 100+1

Jedenáctého říjnového dne roku 1968 zamířila do vesmíru první kabina Apollo s astronauty, aby se uskutečnily testy nového lunárního plavidla na zemské orbitě. Po technické stránce dopadla mise výborně, nechvalně však proslula rozhádanou posádkou

<p>Posádku Apolla 7 tvořili velitel Walter Marty Schirra, Jr. a piloti Donn F. Eisele a Walter Cunningham. Stejná posádka tvořila záložní posádku letu Apollo 1, který se neuskutečnil z důvodu tragické nehody během přípravy letu.</p>

Posádku Apolla 7 tvořili velitel Walter Marty Schirra, Jr. a piloti Donn F. Eisele a Walter Cunningham. Stejná posádka tvořila záložní posádku letu Apollo 1, který se neuskutečnil z důvodu tragické nehody během přípravy letu.

11 . 10 . 1967

Reklama

Walter „Wally“ Schirra (člen první sedmičky astronautů, předtím létal s loděmi Mercury i Gemini) a nováčci Donn Eisele a Walter „Walt“ Cunningham tvořili původně pro zmíněnou misi zálohu. Když ovšem hlavní posádka v lednu 1967 tragicky zahynula při požáru Apolla 1, zaujal Schirrův tým jejich místo. Splnit úkol mrtvých kamarádů se pro ně stalo otázkou cti. 

Po konstrukčních úpravách Apolla a několika bezpilotních testech vynesl Saturn IB výpravu Apollo 7 z mysu Canaveral na orbitu ve výšce 227–301 km, na níž loď obkroužila Zemi každých 90 minut. Raketa pracovala spolehlivě a s parametry oběžné dráhy byli kontroloři v Houstonu spokojeni. Plavidlo se od horního stupně Saturnu oddělilo a pokusně se k němu opět přiblížilo, testovalo manévry nutné při budoucích expedicích k vytažení lunárního modulu. 

Dobře dopadla i prověrka nejsilnějšího motoru Apolla – systému SPS na servisním modulu o tahu až 9 tun, spalujícího hydrazin, který byl v budoucnu potřeba k navedení lodí na lunární orbitu a zpět na dráhu k Zemi. Zážeh motoru SPS poslal Apollo 7 na trajektorii, na níž se mělo následujícího dne znovu přiblížit k hornímu stupni Saturnu. Tím byly splněny hlavní úkoly prvního dne letu a v řídicím středisku zavládla pohoda. Nahoře u astronautů ovšem nikoliv…

Rýma, hádky, konflikty

Tříčlenný tým druhý den oznámil, že má velitel příznaky rýmy. Posádka si totiž tři dny před startem na Floridě vyrazila do přírody, odreagovat se na výletě spojeném s lovem kachen, který však skončil studeným podzimním deštěm. V beztíži představuje nachlazení mnohem větší problém než na Zemi, protože bez gravitace hlen z dutin neodtéká a nelze se pořádně vysmrkat. Podle Schirry bylo jediným výsledkem těchto pokusů silné bodání v uších. Postupně pak nakazil i své kolegy. Údajně nechával použité ubrousky létat po kabině…

Druhý den mise se měli Schirra a Eisele pohádat kvůli nějaké provozní záležitosti a demonstrativně spolu nemluvili. Podobně se ovšem posádka chovala k letovým kontrolorům na lince. Schirra využíval právo velitele mít poslední slovo a odmítl například uskutečnit přímý televizní přenos z kabiny pro americké diváky, protože ho v té chvíli jednoduše považoval za druhotnou záležitost. 

„Schirra nakonec svolil, vytáhli kameru a předvedli show z vesmíru, v níž byli všichni tři okouzlující. Jeho nálada se však moc nezměnila,“ vzpomínal Chris Kraft, který misi sledoval z řídicího střediska jako šéf divize pilotované kosmonautiky NASA. „V jednu chvíli, když poslouchal úpravy letového plánu, vpadl do komunikace: ‚Který idiot v řídicím středisku přišel s takovým požadavkem?‘ (…) Podívali jsme se s kolegou na sebe a já jsem řekl, že je Schirra už paranoidní.“ 

K rozumu nedokázal velitele přivést ani Donald Slayton, šéf astronautů a rovněž člen původního sedmičlenného oddílu – Schirra ho na neveřejné komunikační lince poslal k čertu. „Dodnes je pro mě záhadou, co ho během letu Apolla 7 žralo. Už to nebyl ten originální vtipálek, kterého jsem znal dřív,“ uzavírá Kraft. 

Na sto jedna procent

Posádce Apolla 7 každopádně nelze upřít profesionální zvládnutí letu. Znovu a znovu zapalovali motor SPS, testovali nový řídicí počítač a navigaci ve vesmíru, zcela bravurně ovládali velitelský i servisní modul. Nikoliv náhodou označila NASA misi jako 101% úspěch. „Sedmička“ přistála po 11 dnech na orbitě, za vtipkování letové kontroly, do kterého hurikánu ty tři „protivy“ nasměrovat.

TIP: Zrušené lety Apollo: Mise, které se nekonaly

Za splněné úkoly se trojice dočkala gratulací, ale její chování během výpravy nezůstalo bez odezvy. „Rovnou jsem Slaytonovi řekl, že tato posádka by už znovu letět neměla,“ vzpomíná Kraft. Se Schir­rou nebyl problém – odcházel a výpověď podepsal už před startem. Chtěl být víc s rodinou a přesunul se do soukromého sektoru. Slayton mu však vyčetl, že svým chováním ve vesmíru pohřbil kariéru Eisela a Cunninghama. 

Oba přesto dostali šanci: Eisele v roce 1969 figuroval v záložní posádce Apolla 10, což mu mohlo vynést cestu na Měsíc. Nicméně kvůli nevalným výsledkům ve výcviku už ho k další misi nezařadili. S Cunninghamem se zas počítalo jako s velitelem první zálohy pro Skylab. Zřejmě se mu však nechtělo čekat na nejisté nominace a odešel z NASA, ještě než stanice vzlétla na poslední raketě Saturn V po ukončení lunárních expedic.


101% úspěch Apollo 7

Apollo 7 byl první uskutečněný pilotovaný let (11. října 1968 – 22. října 1968) v rámci programu Apollo, první americký let do vesmíru s tříčlennou posádkou, první pilotovaný let s použitím rakety Saturn 1B a první let americké kosmické lodi, ze kterého se uskutečnil přímý televizní přenos. V celkovém pořadí pilotovaných letů Země je veden na 24. místě.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Autory názvu kakao jsou Aztékové. Ti pro ně používali slovo cacahuatl čili „hořká voda“.

Historie
Zajímavosti
Věda
Zajímavosti

Leonardo da Vinci, pravděpodobný autoportrét, kolem roku 1512.

Věda

Ponorka č. III před novým spuštěním na Dunaj

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907