Stěna v Labuti: Výrazná část emisní mlhoviny Severní Amerika

07.07.2014 - Redakce


Reklama

Tento výrazný hřeben emisí vytváří nádherně probarvenou podívanou známou jako Stěna v Labuti. Jde o část emisní mlhoviny známým jako mlhovina Severní Amerika, pojmenované dle tvaru podobného se stejnojmenným světadílem. Tento hřeben se rozprostírá v délce 10 světelných let a jde konkrétně o západní pobřeží Mexika. Barvy v něm určují emise ionizované síry, vodíku a kyslíku, a to (v pořadí) červená, zelená a modrá.

Tvar tohoto hřebene vytvořilo silné energetické záření z regionu plného mladých, horkých a hmotných hvězd, tmavé regiony jsou pak tvořeny oblaky chladného plynu a prachu, z něhož se tyto hvězdy zrodily. Mlhovina Severní Amerika je katalogizována jako NGC 7000 a leží od nás zhruba 1 500 světelných let daleko. Na obloze ji najdete na severovýchodě od nejjasnější hvězdy Labutě, Deneb.

  • Zdroj textu:

    apod.nasa.gov

  • Zdroj fotografií: Martin Pugh

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Čínské prasečí farmy jsou bohatým zdrojem chřipkových virů.

Věda

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

Vesmír

Pes ušatý je v angličtině pojmenován „Bat-eared fox“, tedy „liška s netopýříma ušima“. Sluch této psovité šelmy je skutečně mimořádný.

Příroda
Zajímavosti
Historie

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907