Stoletá záhada vzniku korálů rozřešena: Jazýčkem na vahách je hořčík

06.03.2015 - Martin Reichman

Vědci již desítky let hledají odpověď na otázku, jakým způsobem vznikají různé schránky mořských korálů a mušlí


Reklama

Některé materiály a látky mají lepší využití ve své metastabilní formě, než ve formě stabilní. Typickým příkladem jsou například léčiva, jejichž metastabilní forma umožňuje snazší vstřebání v lidském těle. U jiných látek má rozdílná forma vliv na způsob využití - uhlík může existovat v krystalické podobě jako diamant, ale i ve formě grafitu.

Podobně uhličitan vápenatý, který slouží jako stavební materiál pro schránky mořských mušlí a korálů, existuje ve stabilní formě – jako relativně tvrdý vápenec a metastabilní - jako snáze rozpustný a kyselému prostředí méně odolný aragonit.

Rozhoduje hořčík

Průlomová studie MIT a kalifornské Lawrence Berkeley National Laboratory (LBNL), ukazuje, že jazýčkem na vahách při přeměně uhličitanu vápenatého je hořčík. Pokud hořčík chybí, případně je ho pouze stopové množství, vytvoří se stabilní a pevný vápenec. Korály vzniklé z takového prostředí jsou mnohem odolnější vůči vnějším vlivům. Naopak pokud je hořčíku dostatek, vzniká metastabilní aragonit a mořské mušle a korály jsou mnohem citlivější na kyselost okolního prostředí.

Reklama

  • Zdroj textu:

    newsoffice.mit.edu

  • Zdroj fotografií: Jean Kenyon



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907