Strážce českých stepí: Sysel obecný – kriticky ohrožený „škůdce“

27.12.2016 - Karel Svašek

Sysel obecný patří ke stále početnější skupině zvířat, která byla dříve považována za běžná a dnes je prakticky nemožné je ve volné přírodě objevit. Tomuto obyvateli stepí navíc k „neviditelnosti“ napomáhá jeho drobnost a ostražitost

Něco tady nehraje! -<p>Neopatrný pohyb fotografa zarazil sysla vracejícího se do nory</p>
Něco tady nehraje! -

Neopatrný pohyb fotografa zarazil sysla vracejícího se do nory


Reklama

Sysel obecný (Spermophilus citellus) se ještě před padesáti lety vyskytoval prakticky ve všech stepích nižších až středních poloh tehdejšího Československa. Zemědělci jej pronásledovali jako škůdce a snažili se likvidovat syslí populaci, jak jen to šlo. Dnes nepřevyšuje počet známých míst výskytu sysla obecného v Česku třicítku a tento hlodavec se řadí mezi kriticky ohrožené živočichy.

Vždy ve střehu

Sysel vypadá jako svišť. Nejpatrnější rozdíl mezi těmito zvířaty spočívá ve velikosti. Zatímco svišť horský (Marmota marmota) běžně dosahuje hmotnosti kolem pěti kilogramů a délky půl metru, sysel obecný většinou váží kolem čtvrt kilogramu a měří asi dvacet centimetrů. Živí se převážně rostlinnou potravou v podobě travin, obilovin či jejich semínky. Když má možnost přiživit se brouky a jinými bezobratlými živočichy, nepohrdne jí.

TIP: Černé duše evropských lesů aneb Ostražitá prasata divoká

Syslové žijí pospolitým životem. Jakmile některý z nich postřehne náznak sebemenšího nebezpečí, ozve se pronikavý hvizd, na nějž ostatní bleskurychle reagují a zmizí v podzemních norách. Ostražitost syslům velí zůstat nějakou dobu pod zemí, ale po chvilce z některé nory vykoukne malý čumáček a za ním se objeví výrazná tmavá očka nehnutě sledující nejbližší okolí. Když malý strážce zjistí, že žádné nebezpečí zřejmě nehrozí, vyleze opět ven. Za ním následují jeho druhové a společně pokračují v přerušené činnosti, kterou je převážně shánění potravy.

Hluboký spánek

Syslové se musejí přes léto pořádně vykrmit a nashromáždit v těle co možná nejvíce tuku. Na zimu si totiž nedělají žádné zásoby a tuk jim slouží jako jediný zdroj energie. Ještě než se uloží v norách do svých hnízd k zimnímu spánku, ucpávají vchody, aby byli co nejlépe chráněni před mrazem. Když zima přijde, tělesná teplota hibernujících syslů klesá až na 1 °C a srdce bije rychlostí pouhých několika tepů za minutu.

Ze strnulého spánku procitají syslové zhruba v dubnu, kdy jim začíná doba rozmnožování. Samička má jen jeden vrh do roka a rodí 4–8 slepých a holých mláďat. Mladí syslíci otevřou oči po osmi dnech a další tři týdny se živí v noře výhradně mateřským mlékem. Pak ji opouštějí a ve dvou měsících jsou mláďata téměř samostatná. Rozmnožovat se však mohou až v příštím roce, pokud se ho však dožijí. Mají totiž mnoho nepřátel v podobě dravých ptáků, lasiček, prudkých dešťů a také člověka. V posledních desetiletích početnost tohoto druhu velmi poklesla a dnes je zařazen do kategorie kriticky ohrožených živočichů. U nás se vyskytuje jen na několika málo místech. Jedním z nich je lokalita mezi kempem Trhovky a Podskalím, kde jsem měl tato milá zvířátka příležitost opakovaně pozorovat.


Rodný list sysla obecného

Vědecké pojmenování: Spermophilus citellus; patří do čeledi veverkovitých a je to jediný zástupce tzv. zemních veverek žijící v ČR
Březost: v dubnu dochází k páření a začátkem května se samici po 25 dní dlouhé březosti rodí 5–6 mláďat, ta přicházejí na svět holá a slepá, vidět začínají asi po třech týdnech, o týden později začínají opouštět mateřskou noru; do té doby se živí mateřským mlékem, pohlavně dospívají po prvním přezimování
Dospělec: délka dospělých jedinců je mezi 183–237 cm, váha u samců 350–50g, samic 280–430 g; hmotnost je sezonně proměnlivá, největší je díky zásobám tělesného tuku v době před zimním spánkem, během zimního spánku klesá zhruba o třetinu
Věk: ve volné přírodě maximálně 5 let
Hibernace: k zimnímu spánku se ukládají nejprve dospělé samice již v polovině srpna, během září se přidávají dospělí samci, mláďata mohou být za pěkného počasí aktivní i během října; ze zimního spánku se syslové probouzejí v průběhu března
Prostředí: sysel je na rozdíl od jiných savců aktivní výhradně ve dne a orientuje se hlavně zrakem a sluchem; je pro něj proto životně důležité, aby byl porost v jeho lokalitách nižší než 20 centimetrů, jakmile tráva doslova „přeroste“ syslům přes hlavu, ztrácejí panáčkující jedinci přehled po okolí a stávají se snadnou kořistí predátorů


Sčítání syslů

První pokus o kompletní analýzu stavu syslů byl proveden v roce 1995 a při mapování byl výskyt zaznamenán na 37 lokalitách v celé ČR. Další mapování bylo provedeno přibližně po pětileté pauze a výsledek byl šokující. Výskyt sysla byl zjištěn pouze na 26 lokalitách. Následovalo vyhlášení záchranného programu, jehož nedílnou součástí se stal od roku 2003 i pravidelný monitoring lokalit výskytu tohoto hlodavce v ČR. V roce 2007 byli syslové zjištěni na 34 lokalitách a celkový počet jedinců žijících ve volné přírodě na území ČR byl odhadnut na 3 180.

  • Zdroj textu:

    Příroda 7-8/2010

  • Zdroj fotografií: Karel Svašek

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku).

Válka

Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka.

Vesmír

Král ptáků přilétá 

Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orla

Snímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz. 

Zajímavosti

BolaWrap sváže člověka do vzdálenosti až 7,6 metru

Věda

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

Příroda

Vilém II. Pruský (vpravo) měl k hraběti Eulenburgovi velmi blízký vztah.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907