Možná vás překvapí, že raketu, která má jednou dopravit lidskou posádku na Mars, pohání počítač s menším výkonem, než má váš telefon
Vesmírné technologie jsou často spojovány s představou supermoderní techniky. Již během nedávné mise sondy Rosetty a jejího výsadkového modulu Philae se často skloňovala nedostatečná kapacita akumulátorů a z dnešního pohledu i zastaralá technika. Přestože výbava Rosetty byla poplatná době svého vývoje (sonda byla konstruována před 14 lety) ani nejnovější superstroj NASA na tom není o mnoho lépe.
Pokud byste v nejnovější kosmické lodi čekali 24jádrový procesor, patrně budete zklamáni. Počítačový hardware v Orionu odpovídá notebookům z před 11 let. Výkonem tak zaostává i za nejnovějšími chytrými telefony dneška.
Počítač v Orionu obsahuje procesor IBM PowerPC 750FX, používaný v noteboocích Apple iBook G3, uvedených na trh v roce 2001. Téměř totožný procesor byl součástí těchto počítačů v roce 2003. Procesor pracuje na frekvenci 900 MHz a je vyráběný 130nm technologií, výkonově je tak srovnatelný například s procesory používanými v mobilních telefonech Samsung Galaxy S III. Orion má na své palubě tři naprosto totožné počítače, dva z nich fungují jako záloha pro případ výpadku. Pravděpodobnost, že při misi celý systém selže a dojde k restartování je jen 1 : 1 870 000.
Důvod slabší výbavy je prostý – víc než výkon je pro vesmírné účely důležitá spolehlivost. NASA pochopitelně nepoužívá sériové čipy, součástky určené pro Orion mají zesílené obvody odolné proti otřesům a kvůli radiaci jsou také vybaveny silnějším stíněním.
geek.com
VědaDospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)
VálkaKanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)
HistorieLýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)
HistorieCharles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)
ZajímavostiŠamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)