Svastika: Magie vířícího kříže

07.02.2015 - Kateřina Vašků

Ve jménu svastiky se v minulosti páchala zvěrstva, jež z lidské paměti jen tak nevymizí. Tento údajně „čistě árijský symbol“ však tisíce let před Hitlerem uctívali jako symbol štěstí nejen Židé, ale snad všechny velké kultury světa


Reklama

Slovo svastika pochází ze sanskrtského výrazu „suastika“, což znamená „být dobrý“. Význam slova je tedy jasný – symbolizuje štěstí a přízeň osudu. O tom, kde ve skutečnosti leží kolébka svastiky, vedou badatelé dosud spory, nejstarší nálezy na území Íránu nicméně pocházejí asi již z 5. tisíciletí př. n. l. Svastiku však lidé znali a uctívali nejen v Mezopotámii a Indii, ale i v Číně, Evropě, předkolumbovské Americe a v Africe. Záhadu, jak se symbol mohl rozšířit napříč kontinenty, vědci dosud nerozluštili. Mystičtěji založení jedinci se ji pokoušejí vysvětlit pomocí kolektivního nevědomí lidstva, jiní pak existencí pradávné Atlantidy, odkud se měla svastika rozšířit do celého světa.

Doprava i doleva

Většina z nás si pod pojmem svastika vybaví kříž s rameny ohnutými do pravého úhlu a zalomenými ve směru hodinových ručiček. Jde o tzv. pravotočivou svastiku, jež neblaze proslula jako symbol Hitlerovy moci. Proč si vůdce vybral právě tento znak, je nasnadě – má znázorňovat svět mužské síly, přeneseně pak symbolizovat štěstí a vítězství, tedy i válečné úspěchy.

Jenže nejde zdaleka o jediný typ svastiky, s nímž se můžeme setkat. Zejména ve východní Asii a také v Jižní Americe často narazíme na svastiku levotočivou: říká se jí rovněž swavastika nebo sauvastika a symbolizuje ženský princip spojený s plodností nebo přeneseně s duchovní obrodou. Takto je vnímána především v Jižní Americe a ve střední Africe, kde si ji ženy dokonce nechávají vytetovat do oblasti podbřišku.

Koloběh života a smrti

V Indii se svastika odpradávna považuje za symbol dobra a štěstí a objevuje se jako znamení na svatyních, domech, ale dokonce i na hrudnících a čelech novorozenců. Její čtyři ramena představují v hinduistickém pojetí životní koloběh sestávající z narození, života, smrti a nesmrtelnosti. Pravotočivou svastiku přitom Indové přisuzují bohu Ganéšovi, který zosobňuje mužský princip nebo též světlo a život, zatímco levotočivá má přináležet bohyni Kálí a symbolizovat podzemní dráhu slunce, tmu, smrt a zkázu.

Čínští buddhisté zase považují levotočivou svastiku za vnitřní zdroj všeho a návrat k božskému. Zalomený kříž se často objevuje na sochách Buddhy jako jeho „pečeť srdce“, čímž se stává vůbec nejposvátnějším znamením. Po mnohá staletí vnímali znak podobně i šaolinští mniši nebo vyznavači taoismu. Záhadology jistě potěší, že název pro zdejší svastiku znamená v překladu „pocházet z nebe“. Švýcarský spisovatel Erich von Däniken by jistě dodal, že nám ji věnovali mimozemšťané. Ostatně také podle legendy indiánského kmene Hopi představuje svastika spojení s mimozemskými civilizacemi: má totiž znázorňovat vzor, který předkové v dávných dobách následovali, když cestovali ven z Oraibi – středu vesmíru.

Symbol Ježíšova vzkříšení

Neméně zajímavou kapitolu představuje i svastika jako symbol raného křesťanství. Nejstarší pronásledovaní učedníci Krista ji totiž používali jako svůj tajný znak - „crux dissimulata“.

Mnohé katakomby, kam se tehdy věřící ukrývali, dodnes zdobí svastiky odkazující na vzkříšení Ježíše s řeckým nápisem „Život života“. Lze je tak interpretovat jako točící se „kola vesmíru“, která mají symbolizovat vnitřní pohyb duše procházející životem, smrtí a opětovným vzkříšením. Spojitost svastiky s křesťanstvím dokládá i fakt, že se používala jako symbol na kněžských ornátech přibližně až do konce 15. století.

Ozdoba piva i Coca-Coly

Svastiku znali keltští druidové; skandinávští Vikingové jí říkali „Thorovo kladivo“ a chápali ji jako ekvivalent Kristova kříže. Ještě počátkem 20. století se v Americe tiskly mince pro štěstí s čtyřlístkem, králičí packou a svastikou. Zalomený kříž však objevíme také na některých výrobcích firmy Coca-Cola nebo na etiketách piva značky Carlsberg. Když se tedy v roce 1921 poprvé rozvinul Hitlerův rudý transparent s černou svastikou v bílém kruhu, nebyl znak pro svět vlastně žádným velkým překvapením. Pozdější hrůzy války však podnítily až fanatickou snahu vymýtit svastiku z povrchu zemského. Je však třeba si uvědomit, že zvrácený vůdce dávný znak prostě jen ukradl. Jako symbol štěstí, znovuzrození i duchovní obrody jej lidé znali dlouhá tisíciletí před ním. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na konci 19. století překonal během velké ruské chřipky virus přenášený lidmi vzdálenost 202 887 km za pouhých šest dní.

Zajímavosti

Slovenský umělec propojuje ve své tvorbě užitkovost i umění. Díla mladého skláře lze najít po celém světě.

Zajímavosti

Lidové milice pochodují 28. února 1948 přes Karlův most.

Historie

Čisticí prostředky mohou mít i stinnou stránku

Věda

Tvář robota Affetto

Věda

Sonda MMX u svého cíle

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907