Svévolná krutost, nebo osvěta? V dánské zoo se veřejně pitvala lvice

16.10.2015 - Martin Reichman

Usmrcení a následná veřejná pitva žirafy z dánské zoo, vyvolalo u veřejnosti značný ohlas. Jiná dánská zoo během včerejšího dne provedla totéž s roční lvicí. Jde o svévolnou krutost, nebo o chvályhodnou osvětu?


Reklama

Usmrcení žirafího samce Maria vyvolalo před rokem značnou vlnu nesouhlasu a řediteli kodaňské zoo, která zvíře utratila, vyhrožovali lidé dokonce smrtí. Žirafí samec byl usmrcen, neboť jeho geny byly v chovném programu zastoupeny již natolik hojně, že nehodil pro další chov. Nyní se k podobnému kroku odhodlala jiná dánská zoo. 

Jeseniové 21. století

Zoologická zahrada v Odense uspořádala během včerejška veřejnou pitvu roční lvice. Vedení zoo svůj krok vysvětlilo snahou Evropské asociace zoologických zahrad (EAZA) bránit příbuzenskému křížení zvířat. Podle ošetřovatele Wallberga Sorensena šlo o dříve utracenou roční lvici. Zoologická zahrada podle mluvčího zoo loni kontaktovala ostatní evropské zoo s žádostí o umístění lvice. Žádná zoo ale zájem neprojevila a umístění zvířete mimo struktury EAZA zase brání vnitřní předpisy asociace.

Utracení zdravého zvířete je vždy krajní, i když ne zcela ojedinělou možností. Děje se tak nejen v dánských zoo ale i v tuzemských zoologických zahradách a ročně jde o jednotky kusů zvířat (tuzemské zoo přesné informace o usmrcených zvířatech nezveřejňují). Na rozdíl od dánských zoo se ale v Česku nepořádají veřejně přístupné pitvy. Zvyklosti v Dánsku jsou ale jiné - v zoo v Odense se veřejné pitvy provádějí již 20 let a veřejné pitvy zvířat probíhají také v dánských přírodovědných muzeích.

Svévolná krutost, nebo osvěta?

V zoologických zahradách jsou pitvy uhynulých zvířat zcela běžné, s mírnou nadsázkou lze říct, že je pitva prováděna na všech zvířatech, která v zoo uhynou. Platí to pochopitelně i pro žirafy a lvy. Podle ředitele kodaňské zoo, Bengta Holsta, je jedním z úkolů zoologických zahrad i vzdělávání veřejnosti, k čemuž slouží i veřejně přístupné pitvy. Ty se ve zdejších zoo pořádají jednou či dvakrát ročně a figurují i na oficiálním programu. Během pitvy veterináři komunikují s publikem a vysvětlují, co lidé vidí a jak celý organismus zvířete funguje. Akce často navštěvují děti ze škol a školek.

Přestože se v tuzemsku veřejné pitvy zvířat neprovádění (a část domácích zahrad je odsuzuje) můžeme je srovnat s jinou zvyklostí, při které je veřejně a často bohužel i krutě usmrcováno zvíře. Během tradičních předvánočních trhů je na českých náměstích usmrceno tisíce kaprů. Ve srovnání s veřejně přístupnou, ale odborně vedenou pitvou v dánských zoo, působí tato česká sváteční tradice jako učiněné barbarství.

Jako argument o krutosti dánských zahrad neobstojí ani četná přítomnost dětí. Jak již bylo zmíněno, akce je součástí oficiálního programu zoo a je tak na návštěvnících, aby zvážili, zda je pro ně daný program vhodný. Podle Bengta Holsta jsou na možnou náročnost programu návštěvníci zoo předem upozorňováni.

Řešením není podle zoologů ani vypouštění přebytečných zvířat do volné přírody. Z velké části jde totiž o zvířata narozená v zajetí, jejichž šance na přežití je ve volné přírodě minimální. Proces opětovného navracení zvířat do volné přírody se řídí předpisy IUCN (Světového svazu na ochranu přírody).

Spolek vyvolených?

Zoo v Kodani a Odense, stejně jako většina velkých tuzemských zoologických zahrad, je součástí Evropské asociace zoologických zahrad (EAZA). Toto sdružení v současné době zahrnuje zhruba 340 zahrad v 41 zemích Evropy. V rámci sdružení EAZA nejsou zvířata obchodována – existuje zde pouze výměnný program a program dlouhodobých deponací. Výhodou tohoto do jisté míry prestižního členství, je relativně snadný přístup ke zvířatům, zapojení do mezinárodních chovných programů a také přístup k vědeckým programům.

Z oficiálních zpráv asociace EAZA také vyplývá, že utracení zdravých zvířat rozhodně nepovažuje za standardní postup. Zatímco kodaňskou zoo EAZA podpořila, dánskou zoo Jyllands, která oznámila záměr utratit sedmiletého samce žirafy síťované, vyzvala, aby od jeho utracení upustila. Zatímco v prvním případě šlo o problém s genetickou výbavou žirafy, v případě zoo Jyllands šlo o problém s místem. Zoo potřebovala vytvořit prostor pro nové chovné stádo.

Přestože vnitřní předpisy EAZA nezahrnují striktní zákaz umisťování zvířat vně asociaci, je tento postup považován za (mírně řečeno) nedoporučený. EAZA v takovém případě ztrácí kontrolu nad genofondem zvířat a svou roli může hrát i hledisko finanční. Členství v asociaci totiž není zcela bezplatné. Kromě (zanedbatelného) vstupního poplatku 1 250 € se členský příspěvek odvíjí od HDP dané země a také od počtu návštěvníků konkrétní zoo. Důležitým příjmem EAZA jsou také odborné semináře, konference a pravidelná školení.

I přes nesouhlas EAZA občas dochází k porušení zvyklostí a zvířata jsou deponována mimo struktury asociace. Svou zkušenost s tímto postupem ostatně mají i některé zoologické zahrady u nás. Téměř vždy se ale jedná o postup, který je v rozporu se zájmy asociace a může ve svém důsledku vést k vyloučení dané zahrady z asociace EAZA.

  • Zdroj textu:

    odensezoo.dk, eaza.net

  • Zdroj fotografií: Profimedia, Odense Zoo

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pod hladinou mangrovy vytvářejí zcela jedinečný ekosystém, který je domovem až pro 75 procent komerčně lovených ryb.

Zajímavosti

Z oxidu uhličitého by se mohla stát významná surovina pro výrobu potravinářských proteinů

Věda

Marek Fichtner, jeden z porotců soutěže Masterchef, vyzkoušel Lauben Sous Vide Stick přímo ve své praxi a stal se ambasadorem značky. Jeho závěry si můžete prohlédnout na stránkách společnosti Lauben. 

Reklama

Millerová se vítězně koupe v diktátorově vaně, na předložce přitom stojí její boty zašpiněné blátem z Dachau. 

Válka

Test systému AEPS v laboratořích JPL v Pasadeně

Vesmír

Do vězení se dostaly stovky komunistických funkcionářů

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907