Tajemná místa pohledem vědy: Bermudský trojúhelník

12.07.2015 - redakce 100+1

Řada míst na světě je opředena tajuplnými příběhy, vysvětlení však mnohdy zní pozemsky jednoduše. V první části seriálu se zaměříme na místo proslulé nevysvětlitelným mizením lodí a letadel – Bermudský trojúhelník


Reklama

Psal se prosinec 1945, když ze základny amerického námořnictva Fort Lauderdale na Floridě odstartovala pětice bombardérů z letky 19 na rutinní cvičení. Zpočátku vše probíhalo hladce. Ve čtyři hodiny odpoledne ale velitel letky ohlásil problémy.

Nebyl si jistý svou pozicí a kompas nefungoval správně. Pak došlo ke ztrátě spojení a od té doby už letku 19 nikdo nespatřil. Navíc zmizelo i jedno z letadel povolaných k prozkoumání oblasti. Trosky strojů se dodnes nenašly.

Jde přitom jen o jeden z řady případů, kdy se v oblasti tzv. bermudského trojúhelníku ztratila letadla či lodě. Asi nejvíc vešla záhadná zmizení ve známost díky knize Bermudský trojúhelník od Charlese Berlitze: na trhu se objevila v roce 1974 a prodalo se jí téměř dvacet milionů výtisků. Od té doby se oblasti věnovalo bezpočet autorů „záhadologické“ literatury. Vynořila se řada senzačních tvrzení: v bermudském trojúhelníku prý řádí UFO, nachází se tam brána do jiných dimenzí, lodě potápí výtrysky metanu z mořského dna…

V roce 1975 se však spisovatel a pilot Larry Kusche ponořil do původních pramenů a vyšetřovacích zpráv a jeho závěr zněl: počet ztracených lodí a letadel v trojúhelníku není o nic vyšší než kdekoliv jinde na Zemi.

Špatné počasí a smůla

K některým případům zmizení nejspíš vůbec nedošlo a lze je připsat spíš bujné fantazii záhadologů. Co se tedy stalo s letkou 19? Kusche prostudoval čtyřsetstránkovou vyšetřovací zprávu námořnictva a zjistil, že Charles Berlitz řadu detailů překroutil nebo si je rovnou vymyslel. „Kdyby napsal, že loď byla červená, pak je takřka jisté, že měla ve skutečnosti úplně jinou barvu,“ komentoval tehdy Kusche spolehlivost Berlitzových tvrzení.

Letka 19 se zkrátka zřejmě ztratila ve špatném počasí, a když strojům došlo palivo, zřítily se do moře. Nelze se pak divit, že se trosky v tak rozsáhlé oblasti s natolik hlubokým dnem nikdy nenašly.

Záhadná zmizení se údajně odehrávají i v oblasti tzv. Ďáblova moře poblíž Japonska. Také o tomto místě napsal Berlitz knihu a mimo jiné tvrdil, že se tam jen mezi lety 1952 a 1954 ztratilo pět válečných plavidel se sedmi stovkami námořníků. I tentokrát se Larry Kusche vydal ověřit informace na vlastní pěst. Dospěl k závěru, že nešlo o válečná plavidla, nýbrž o rybářské čluny, jež se v oblasti ztrácejí stejně často jako kdekoliv jinde. Za všechno pak mohla kombinace špatného počasí a smůly – postrach námořníků celého světa.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: pxleyes.com

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zařízení označovaná jako exosuits představují měkkou variantu podstatně robustnějších robotů.

Zajímavosti

Kočky jsou jedním z nejhorších invazních druhů dneška.

Věda

Nová vizualizace jedné z nejextrémnějších hvězd.

Vesmír

Loď Altalena přivážející zbraně pro Irgun se stala cílem palby vládních jednotek židovského státu. (kolorováno).

Válka
Historie

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907