Tajemná místa pohledem vědy: Bermudský trojúhelník

12.07.2015 - redakce 100+1

Řada míst na světě je opředena tajuplnými příběhy, vysvětlení však mnohdy zní pozemsky jednoduše. V první části seriálu se zaměříme na místo proslulé nevysvětlitelným mizením lodí a letadel – Bermudský trojúhelník


Reklama

Psal se prosinec 1945, když ze základny amerického námořnictva Fort Lauderdale na Floridě odstartovala pětice bombardérů z letky 19 na rutinní cvičení. Zpočátku vše probíhalo hladce. Ve čtyři hodiny odpoledne ale velitel letky ohlásil problémy.

Nebyl si jistý svou pozicí a kompas nefungoval správně. Pak došlo ke ztrátě spojení a od té doby už letku 19 nikdo nespatřil. Navíc zmizelo i jedno z letadel povolaných k prozkoumání oblasti. Trosky strojů se dodnes nenašly.

Jde přitom jen o jeden z řady případů, kdy se v oblasti tzv. bermudského trojúhelníku ztratila letadla či lodě. Asi nejvíc vešla záhadná zmizení ve známost díky knize Bermudský trojúhelník od Charlese Berlitze: na trhu se objevila v roce 1974 a prodalo se jí téměř dvacet milionů výtisků. Od té doby se oblasti věnovalo bezpočet autorů „záhadologické“ literatury. Vynořila se řada senzačních tvrzení: v bermudském trojúhelníku prý řádí UFO, nachází se tam brána do jiných dimenzí, lodě potápí výtrysky metanu z mořského dna…

V roce 1975 se však spisovatel a pilot Larry Kusche ponořil do původních pramenů a vyšetřovacích zpráv a jeho závěr zněl: počet ztracených lodí a letadel v trojúhelníku není o nic vyšší než kdekoliv jinde na Zemi.

Špatné počasí a smůla

K některým případům zmizení nejspíš vůbec nedošlo a lze je připsat spíš bujné fantazii záhadologů. Co se tedy stalo s letkou 19? Kusche prostudoval čtyřsetstránkovou vyšetřovací zprávu námořnictva a zjistil, že Charles Berlitz řadu detailů překroutil nebo si je rovnou vymyslel. „Kdyby napsal, že loď byla červená, pak je takřka jisté, že měla ve skutečnosti úplně jinou barvu,“ komentoval tehdy Kusche spolehlivost Berlitzových tvrzení.

Letka 19 se zkrátka zřejmě ztratila ve špatném počasí, a když strojům došlo palivo, zřítily se do moře. Nelze se pak divit, že se trosky v tak rozsáhlé oblasti s natolik hlubokým dnem nikdy nenašly.

Záhadná zmizení se údajně odehrávají i v oblasti tzv. Ďáblova moře poblíž Japonska. Také o tomto místě napsal Berlitz knihu a mimo jiné tvrdil, že se tam jen mezi lety 1952 a 1954 ztratilo pět válečných plavidel se sedmi stovkami námořníků. I tentokrát se Larry Kusche vydal ověřit informace na vlastní pěst. Dospěl k závěru, že nešlo o válečná plavidla, nýbrž o rybářské čluny, jež se v oblasti ztrácejí stejně často jako kdekoliv jinde. Za všechno pak mohla kombinace špatného počasí a smůly – postrach námořníků celého světa.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: pxleyes.com

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.

Zajímavosti

Chytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.

Věda
Revue

Velmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509

Vesmír

Napoleon ruské revoluce

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.

Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.

Historie

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907