Řada míst na světě je opředena tajuplnými příběhy, vysvětlení však mnohdy zní pozemsky jednoduše. V druhé části seriálu si posvítíme na řeku, která po několik týdnů v roce září všemi barvami
Po většinu roku vypadá Caño Cristales jen jako jedna z mnoha kolumbijských řek. Někteří ji však považují za nejkrásnější tok světa. Na krátkou dobu, kdy si vládu vyměňují období sucha a dešťů, totiž začne hýřit všemi barvami: žlutě, zeleně, modře, černě a především červeně.
Zázrak? Vůbec ne. Rudé zbarvení má na svědomí vodní rostlina Macarenia clavigera. V období sucha nemá dost vláhy a nemůže ideálně růst. Za dešťů jí zas chybí slunce, které zajišťuje typické zčervenání. A tak má rostlina šanci „zazářit“ jen pár týdnů v roce, kdy se množství vody a slunečního svitu ideálně vyváží. V té době se rozmnoží natolik, že pokryje celý tok, a řeka se zdá být rudá. Ostatními barvami hýří další vodní rostliny, mechy a řasy.
Povodí bylo několik let pro turisty uzavřeno kvůli levicovým guerillám, ale také z obav, že by davy návštěvníků mohly lokalitu poškodit. Teprve od roku 2009 mohou zájemci na území vstoupit, ale dostat se k řece není právě jednoduché. Do vzdálenosti několika desítek kilometrů vás dopraví letadlo, ale dál už musíte na koni či pěšky.
Podobný fenomén představuje tzv. Krvavý vodopád v Antarktidě, který v roce 1911 objevil anglický geolog Thomas Griffith Taylor. Zpočátku se vědci domnívali, že jeho rudé zbarvení mají na svědomí řasy. Ve skutečnosti se však jedná o vodu bohatou na železo, jež vytéká z jezera ležícího několik set metrů pod ledovcem. Voda tam zůstala uzavřena po miliony let a v okamžiku, kdy se dostane na povrch, reaguje se vzduchem a zčervená.
100+1 zahraniční zajímavost
HistorieEvropští lídři 50. let - Richard hrabě von Coudenhove-Kalergi (zcela vlevo) býval označován jako prorok či velvyslanec Evropy. (foto: Wikimedia Commons, van Duinen (Anefo), CC0 1.0)